Stránka:Vlastivěda moravská - Třebický okres - 1906.djvu/159

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

142


Druhá fara městská byla r. 1784 zřízena u kapucínů. Klášter této řehole stojí na východním konci ulice Otmarovy, na místě bratrského sboru. Klášter založen byl poslední vůlí Frant. Aug. hraběte z Valdštejna ze dne 8. srpna 1684,[1] jenž na jeho stavbu poručil 28.000 zl. a nařídil, aby v klášteře 25 bratří z důchodů statku Dolních Vilímovic, který r. 1678 od Alžběty z Vlašimě zakoupil, vydržováno bylo. R. 1686 přistěhovali se první kapucini (3 kněži a 2 bratři) do Třebíče; prvním kvardiánem ustanoven r. 1693 P. Chrysogon Budějovský. Nyní žijí v konventu jen 4 bratři.

Kostel s klášterem dostaveny a posvěceny byly r. 1693. Kostel jest ve slohu tak zv. kapucínském, velmi prostičkém, jednoduchém a jest zasvěcen Proměnění Krista Pána. (Obr. 67.)

Nade dveřmi kostelními jest nápis: Anno, quo sentina Tartari facta est lux magistraque divae veritatis.[2] R. 1784 zřízena zde fara; budova farní stavěna byla od r. 1788 — 1793. Klášter vyhořel v letech 1821, 1822 a 1847 a byl vždy dobrovolnými sbírkami obnoven. Kostel má nyní hlavní a 4 poboční oltáře. Věž u kostela z vlastních prostředků zbudoval kvardián a farář P. Albert Chlumecký r. 1884; také 3 zvony přispěním několika sousedů jejkovských zaopatřil.

Do r. 1803 byla fara obsazena knězi světskými od toho roku řeholníky. Nejdéle zde jako správcové farní působili: P. Tertullian Přerovský, rodák třebický (1803 — 1823), P. Tadyáš Freiss (1832 — 1877) († 1883), který vyhořelý r. 1847 klášter a kostel r. 1849 znova postavil; zvláštních zásluh o zvelebení chrámu v novější době si získali: P. Albert Chlumecký (1878 — 1891) a nynější kvardián a farář P. Jan Nep. Rubringer, jenž dal r. 1905 vnitřek kostela obnoviti a znamenitými obrazy freskovými ozdobiti. V dobré paměti žije dosud u třebíčanů P. Othmar Sokol, jenž za nedostatku škol v Třebíči soukromé připravoval hochy pro školy hlavní, gymnasia a reálky; zemřel r. 1881. Fara r. 1900
  1. Farář Matlocius piše, že již hrabě Frant. Adam nějaké peníze odkázal na založení kláštera kapucinského a že za hr. Karla Ferdinanda z Valdštejna r. 1687 položen základní kámen.
  2. Léta, kdy z výkalu pekelného povstalo světlo a učeni božské pravdy. Nápis ten zajisté složil farář Matlocius, jenž o nekatolících velmi ostrých názvů : „zizania, sentina, Babylon“ užíval.