dek lodi zamířil k vstupu do slavné úžiny. Častěji objevovaly se nízké břehy Patagonie, ale jen jako sotva viditelná čára na obzoru; byly více než deset mil vzdáleny a pověstný dalekohled Paganelův poskytoval jen neurčitý obraz pobřeží amerického.
Dne 25. září Dunkan octnul se před samou úžinou Magellanovou a bez otálení veplul do ní. Cestě této dávají přednost parní lodi, které plují do Tichého oceánu. Přesná délka úžiny činí jen tři sta šedesát šest mil;[1] lodi nejhlubšího ponoru nalézají tam vždy dosti hloubky i u samého kraje, výborná místa k zakotvení, dosti pitné vody, řeky oplývající rybami, lesy bohaté na zvěř, na dvaceti místech zastávky bezpečné a přístupné, konečně tisíce pomocných prostředků, které scházejí v úžině Lemairově a strašlivým skalám mysu Hornského, v nichž stále zuří uragány a bouře.
Za prvních hodin plavby, totiž v délce šedesáti až osmdesáti mil, až k mysu Gregoryovu, břehy jsou úzké a písečnaté. Jacques Paganel nechtěl ztratiti ani jediný výhled, ani jedinou podrobnost. Plavba úžinou trvala sotva třicet šest hodin a pohyblivé panorama obou břehů odměňovalo s dostatek trýzeň, kterou učenec trpělivě snášel pod žhavými paprsky jižního slunce. Ani živý duch se neukázal na pobřeží severním; jen několik zbědovaných domorodců bloudilo po vyprahlých skalách Ohňové země. Paganel nemohl tedy spatřiti ani jediného Patagonce, což ho nemálo rmoutilo k velikému obveselení jeho spolucestujících.
„Patagonie bez Patagonců,“ pravil, „není vlastně žádnou Patagonií.“
„Buďte trpěliv, velectěný geografe,“ těšil ho Glenarvan, „uvidíme ještě dosti Patagonců.“
„Nejsem o tom přesvědčen“
„Ale jsou tam dojista,“ namítala lady Helena.
„Pochybuji o tom silně, madame, protože jich nevidím.“
„Myslím, že jméno Patagonců, což znamená španělsky „velké hony“, nebylo dáno bytostem vymyšleným.“
„Ó, na jménu nezáleží,“ opáčil Paganel, který chtěje rozpravu oživiti, tvrdošijně trval při své myšlence, „ostatně, abych mluvil pravdu, není vlastně známo, jak se jmenují!“
„To snad přece ne!““ zvolal Glenarvan. „Víte něco o tom, majore?“
„Ne,“ odpověděl Mac Nabbs, „a nedal bych za to ani zlámanou vindru, abych to věděl“
<nowiki/ >
- ↑ Asi 62 našich mil.
