Tato stránka nebyla zkontrolována
Tonula v nekonečné mlze rozplývavé něhy.
Neodpovídala na můj dotek, mé písně nedovedly ji vyburcovati.
Dnes večer přišel k nám z pouště hlas bouře.
Má nevěsta se zachvěla a vztyčila, uchopila ruku mou a vyšla.
Vlas ji poletuje ve větru, závoj jí vlaje, její věnec šustí jí na prsou.
Náraz smrti ji vrhl do života.
Jsme si oko v oku, srdce v srdci, má nevěsta a já.
83.
Bydlila na stráni na kraji kukuřičného pole, nedaleko pramene, jenž plyne smavými vlnkami ve slavnostních stínech starých stromů. Ženy sem přicházely plniti své džbány a pocestní tu usedali, aby odpočinuli a pohovořili. Pracovala a snila denně při písni bublajícího potůčku.
Jednoho večera sestoupil cizinec s oblačného vrcholu horského; jeho kadeře byly
