Stránka:TAGORE, Rabindranath - Zahradník.djvu/79

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Ach, kde je slunný, zelený břeh, kde je tvé hnízdo?

Ptáče, ó mé ptáče, poslechni mne, neskládej křídel svých.


Osamělá noc leží na tvé cestě, jitro spí za stinnými horami.

Hvězdy zadržují dech, čítajíce hodiny, mdlá luna pluje hlubokou nocí.

Ptáče, ó mé ptáče, poslechni mne, neskládej křídel svých.


Není pro tebe naděje, není strachu.

Není slova, není šepotu, není výkřiku.

Není domova, není klidného lůžka.

Jest jen dvé tvých křídel a bezcestná nebesa.

Ptáče, ó mé ptáče, poslechni mne, neskládej křídel svých.


68.

Nikdo nežije věčně, bratře, a nic netrvá dlouho. To měj na mysli a raduj se.