Tato stránka nebyla zkontrolována
stala-li proměna; tak šílenec nalezl a ztratil zlatotvorný kámen.
Slunce se nížilo k západu, obloha byla zlatá.
Šílenec se vracel po svých stopách znovu hledati ztraceného pokladu se silou vyhaslou, tělem sehnutým a srdcem v prachu jako strom, jenž byl vyvrácen.
67.
Nechť si večer přichází pomalými kroky a všem zpěvům dal znamení, aby utichly:
nechť si druhové tvoji odešli do svých hnizd a tys unaveno;
nechť bázeň se rodí v temnotě a tvář nebe je zahalena;
ty, ptáče, ó mé ptáče, poslechni mne, neskládej křídel svých.
To není šero listí lesního, to je moře dmoucí se jako temný had.
To není tanec kvetoucího jasmínu, to je stříkající pěna.
