Tato stránka nebyla zkontrolována
Ať to není smrt, nýbrž naplnění.
Ať láska roztaje ve vzpomínku a bolest v písně.
Ať let oblohou skončí složením křídel nad hnízdem.
Ať poslední dotek rukou tvých je jemný jako květ noční. Zastav se, ó Krásný Konci, na okamžik a řekni v tichosti svá poslední slova.
Klaním se ti a zdvíhám svoji lampu, abych ti posvítil na cestu.
62.
Na soumračné stezce snu šel jsem hledati tu, jež byla mojí láskou v životě dřívějším.
Její dům stál na konci opuštěné ulice.
Ve večerním vánku její milý páv seděl dřímaje na svém bidélku a holubi byli tiší ve svém koutě.
Postavila svou lampu na zem vedle vchodu a stanula přede mnou.
