Stránka:TAGORE, Rabindranath - Zahradník.djvu/69

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Tobě se, ó světe, dostane více květů s vůní a nádherou!

Ale můj čas pro žatvu květů je ten tam, a v temné noci nemám růže své, jen bolest zůstala.


58.

Jednoho jitra na zahradě přišla ke mně slepá dívka, nabízejíc mi vínek z květin v obalu z listu lotusového.

Dal jsem si jej kolem šíje a oči se mi zalily slzami.

Políbil jsem ji a řekl: „Jsi slepá jako ty květy.

Sama nevíš, jak krásný je tvůj dar.“


59.

Ó ženo, tys nejen dílo rukou božích, ale také rukou lidských; ustavičně ti dávají krásu ze svých srdcí.

Básníci tkají ti tkanivo z nití zlaté obraznosti; malíři dávají tvé podobě vždy novou nesmrtelnost.