Tato stránka nebyla zkontrolována
47.
Kdyby sis přála, skončím svůj zpěv.
Znepokojuje-li to srdce tvé, odvrátím oči své od tváře tvé.
Vyrušuje-li tě to na tvé procházce, ustoupím stranou a půjdu jinudy.
Mate-li tě to při vití věnce, vyhnu se tvé osamělé zahradě.
Činí-li to vodu divokou a nevázanou, nepojedu se svou loďkou podle tvého břehu.
48.
Vysvoboď mne z pout svých vděků, má drahá. Dosti již vína polibků.
Ta mlha těžké vůně dusí srdce mé.
Otevři dveře, učiň místo světlu jitřnímu.
Ztrácím se v tobě, zahalen do řasnatého roucha tvého láskání.
Zbav mne svých kouzel a vrat mi mužnost, abych ti mohl nabídnouti své osvobozené srdce.
