Stránka:TAGORE, Rabindranath - Zahradník.djvu/59

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

starostný Dubne, kolkolem své polibky rozhazující.

Přicházíte, a ty, a ty též!

Moji drazí, víte, že jsme lidé smrtelní.

Zda jest moudré zničiti srdce své pro ženu, jež si srdce své zase vzala? Neboť čas jest krátký.


Jest lahodno seděti v koutě v dumách a psáti verši, že tys můj celý svět.

Jest hrdinské přivinouti k sobě svůj žal a nechtíti se dáti utěšiti.

Ale nová tvář nahlédá mými dveřmi a zdvíhá oči své k očím mým.

Nemohu než setříti si slzy a změniti nápěv písně své.

Neboť čas je krátký.