Stránka:TAGORE, Rabindranath - Zahradník.djvu/58

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Život tvůj ať lehce tančí na ostří času jako rosa na hrotu listu.

Ze strun harfy své vyluzuj rozmarné rytmy chvilkové.


46.

Opustila jsi mne a šla jsi svou cestou.

Myslil jsem, že budu pro tebe truchliti a v srdci svém uložím tvůj osamělý obraz, do zlatého zpěvu vetkaný.

Ale žel mého zlého osudu, čas je krátký.


Mládí mizí rok za rokem; jarní dnové prchají; křehké květy umírají bez příčiny, a moudrý člověk mne varuje, že život jest jen kapkou rosy na listě lotusovém.

Mám-li nedbati toho všeho a dívati se ztrnule za ženou, jež se ode mne odvrátila?

To by bylo hrubé a pošetilé, nebot čas je krátký.


Pojďte tedy, mé deštivé noci svou capkající nohou; usmívej se, má zlatá jeseni; pojď, bez-