Stránka:TAGORE, Rabindranath - Zahradník.djvu/30

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

16.

Ruce se vinou k rukám a oči prodlévají na očích; tak začíná příběh našich srdcí.

Jest měsíčná noc březnová; sladká vůně henny je ve vzduchu; má flétna leží na zemi pohozená a tvůj vínek z květin jest nedovit.

Ta láska mezi tebou a mnou je prostá jako píseň.


Tvůj závoj barvy šafránové opíjí oči mé.

Jasmínový věnec, který jsi uvila, zachvívá srdcem mým jako chvála.

Je to hra dávání a zadržování, odhalování a zase zakrývání; trochu úsměvů a trochu ostýchání a trochu sladkého, bezvýznamného odporu.

Ta láska mezi tebou a mnou je prostá jako píseň.


Není v ní tajemství přesahujícího přítomnost; není snahy po nemožnostech; není stínu za půvabem; není tápání v hlubině temnoty.

Ta láska mezi tebou a mnou je prostá jako píseň.