Stránka:TAGORE, Rabindranath - Zahradník.djvu/29

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Myslím na ten den větrného března, nevím proč.


Stíny se prohlubují a skot se vrací do svých chlévů.

Světlo na osamělých luzích je šedé a vesničané čekají na břehu na přívozníka.

Pomalu se vracím po stopách svých, aniž vím proč.


15.

Běžím, jako běží kabar pižmový ve stínu lesa, šílený vlastní svou vůní.

Noc je noc plného máje, vítr je vítr jižní.

Scházím s cesty a chodím, hledám, čeho nemohu nalézti, nalézám, čeho nehledám.


Z mého srdce vychází a tančí obraz mé touhy.

Světlá vidina se míhá.

Chci ji pevně uchopit, uniká mi a svádí mne s cesty.

Hledám, čeho nemohu nalézti, nalézám, čeho nehledám.