Tato stránka nebyla zkontrolována
14.
Šel jsem cestou, nevím proč, když poledne minulo, a sněti bambusové šelestily ve větru.
Skloněné stíny rozpjatými svými pažemi přimykaly se k nohám spěchajícího světla.
Koelové byli unaveni svými písněmi.
Šel jsem cestou, nevím proč.
Chata u vody je zastíněna převislým stromem.
Nějaká žena měla na pilno a kruhy na jejích nohou zněly odkudsi z kouta hudbou.
Stanul jsem před chatou, nevím proč.
Úzká, klikatá cesta vede přes mnohé pole hořčičné a mnohý les mangový.
Vede podle vesnického chrámu a tržiště a říčního přístavu.
Stanul jsem u té chaty, nevím proč.
Byl to před lety den větrného března, kdy šepot jara byl mdlý a květy mangové padaly do prachu.
Zčeřená voda poskakovala a olizovala kovovou nádobu, jež stála na stupni přístavním.
