Stránka:TAGORE, Rabindranath - Zahradník.djvu/27

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována

Ospalá vůně vlhké trávy visela v řídké mlze nad zemí.

Pod banánem dojila jsi krávu svýma rukama, jemnýma a svěžíma jako máslo.

A já tiše stál.


Neříkal jsem ani slova. Jen pták neviděn zpíval z houští. Strom mangový sypal své květy na cestu do vsi a včela za včelou přicházela bzučíc.

Vchod chrámu Šivova vedle rybníka byl otevřen a zbožný lid započal své zpěvy.

S nádobou v klíně dojila jsi krávu.

Já stál s prázdnou konvicí.


Nepřiblížil jsem se k tobě.

Nebe se probudilo zvukem gongu ve chrámě.

Prach zdvihl se na cestě od kopyt hnaného stáda.

Se šplouchajícími vědry na bedrech ženy přicházely od řeky.

Tvé náramky zvonily a pěna kypěla přes džber.

Jitro míjelo a já jsem se k tobě nepřiblížil.