Pod žezlem jeho stalo se Rakousko ze státu absolutistického státem konstitučním, státem s všeobecným volebním právem, státem moderním. Za jeho dlouhého panování stalo se v říši rakousko-uherské mnoho změn a převratů, z nich nejdůležitějším bylo rozdělení říše na dvě polovice, rakouskou a uherskou r. 1867, v jehož důsledku dal se císař korunovati za krále uherského. Že bylo jeho přáním, dáti se korunovati též za krále českého, vysvítá z opětných určitých projevů jeho. Těžce nesl, že v Rakousku se nepodařilo přes všechno šlechetné úsilí jeho urovnati spory národnostní.
Opětně snažil se, aby se provedla vyrovnání s národem českým. Tak roku 1865 za ministerstva Belcrediho, když v manifestě ze dne 20. září tak r. 1870 zvěstovaném ukázal cestu, na nížto jeho vládě jest nastoupiti, tak zejména roku 1871 za ministerstva Hohenwartova. Až jednou spadne úplně rouška, která události všech památných dob dosud zahaluje, objeví se zajisté příznivé nám snahy panovníkovy. A s radostným uspokojením uvítal vstup poslanců českých do rady říšské r. 1879 po dlouhé abstinenci a dal uspokojení svému skvělý výraz v trůnní řeči zdůrazňuje, že vstupem tím stal se důležitý krok, aby se dospělo k oné všeobecné shodě a k onomu smíření, které stále bylo cílem jeho přání.
Pro národ český má doba panování císaře Františka Josefa význam veliký: od roku 1860 mohutněl národ náš ve všech směrech a dosáhl ohromného rozvoje na poli snah kulturních i hospodářských, kterýžto, ještě v padesátých letech netušený rozmach všech sil našich postavil nás na čelné místo mezi národy rakouskými a učinil nás schopnými a silnými k boji za naše práva politická. S hlubokou vděčností vzpomínáme, že v prvé řadě jemu jest děkovati za rozdělení staroslavného vysokého učení pražského a uznání práv národa našeho na něm, jakož i za založení české školy polytechnické v Brně.
Lásku otcovskou i přízeň panovnickou osvědčoval zvěčnělý panovník národu českému při každé příležitosti. Sedmnáctkrát za panování svého navštívil král. hlavní město Prahu, k jehož rozkvětu hojnou měrou přispěl.
Za panování jeho staly se v Evropě nemalé převraty, vznikla spojená Italie, zbudováno německé císařství. I říše rakousko-uherská zachvěla se nejednou válkami: války italské, válka šlesvicko-holštýnská, válka s Pruskem a posléze okkupace Bosny a Hercegoviny. Rakousko pozbylo sice dvou provincií italských, ale později získalo Bosnu a Hercegovinu. Moudrosti císaře Františka Josefa I. podařilo se, uchrániti říši větších zápletek a zachovati jí po dlouhá léta blahodárný mír, až teprve na samém sklonku jeho života rozzuřila se nynější válka světová.
