Přeskočit na obsah

Stránka:Sborník prací historických - 1906.djvu/55

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována
43
PŮVODNI PLÁN ERECHTHEIA.


jihu předsíní (D, E). Obě první části měly ležeti v téže rovině jako sousední starý chrám, Athenin (Hekatompedon), část prostřední však musila býti položena asi o tři metry níže, poněvadž tam byly posvátné památky (znamení trojzubce Poseidonova, slaný pramen a oliva, darovaná Athenou), kteréž nebylo možno posunouti výše. Část prostřední měla zůstali pod širým nebem; pouze prostředek její (C), chodba to, spojující obě předsíně, měl býti opatřen nízkou střechou, kteráž by se zvedala přímo nad velikými dveřmi severními. Ve skutečnosti však provedena byla pouze cella východní (A), z prostřední části pak pouze dvě třetiny (B, C), při čemž i místnost B opatřena byla střechou.[1] Tím vyložiti jest zvláštní útvar obojí zdi, ohraničující místnost prostřední (C); pro místnost B mělo se tak získati co nejvíce světla.

Co se týče významu jednotlivých částí, soudí Dörpfeld, že prostředek (B C F) měl nahraditi starý chrám Erechtheův, o němž zmiňuje se Herodotos (VIII. 55 xxxxxxxx), ostatní pak části že měly býti náhradou za starý chrám Athenin, jenž po zbudování Erechtheia měl býti odstraněn. A sice měla místnost východní (A) býti cellou Atheninou, místnost západní (G) měla nahražovati opisthodomos starého chrámu.

Že tento plán proveden byl pouze částečně, toho příčinou byl podle Dörpfelda odpor kněží, kteří nechtěli dopustiti, aby byl zkrácen posvátný okres Pandrosin, jenž, jak na plánu naznačeno, šikmo zabíhal do prostoru, vyhlédnutého pro západní část chrámu. Jinou překážku tvořil hrob Kekropův (H), jenž donutil architekta, aby dokonce i západní zeď chrámovou posunul asi o metr dále, než jak původně bylo obmýšleno.

To je asi v podstatě nová theorie, která přijata byla dosud velmi sympathicky.[2] Jest otázka, je-li správna, vyloží-li se jí vskutku nynější podoba Erechtheia.

  1. Stavba provedená označena jest v plánu černě, části podle domněni Dörpfeldova projektované křížovým čárkováním.
  2. Za velmi pravdě podobnou prohlásil ji již r. 1904 Ad. Furtwängler na uv. m. Podobně Hermann Freericks, jenž tehdáž poslouchal výklady Dörpfeldovy, shledává novou theorii velmi přesvědčivou. – Námitku proti ní pronesl dosud, pokud vím, jedině Judeich na m. uv., str. 246 pozn.