Tato stránka byla zkontrolována
Kostlivec.
Hrozné to ticho, ten hrobový klid,
mrtvých to světlo, ten měsíčný svit
spočívá na křížů roji.
V středu chrám bělá se. Příšerno zřít,
u dveří kostlivec stojí.
Po blíže na hrobku květ sype loh.
Desetkrát v dáli kdes zahoukl roh.
Kdo to sem po hrobech pílí?
Ztracenou milou zda hledá tu hoch,
pro hocha milá-li kvílí?
Blíže a blíže teď v měsíčný jas
bělá se roucho a černá se vlas,
teď se zas ve stínu ztrácí.
Co tu ta žena? Proč k zemi se as
před děsným kostlivcem kácí?
