Poněkud odchylná jest jiná verse maloruská,[1] v ní spojena jest látka o kmotrovi, kterého hledá dětmi obtížený chuďas, s látkou nás zde zajímající. Tři dni již marně hledal ubožák kmotra, až se sešel s dědečkem velmi starým a ten se mu nabídl za kmotra. Po křtu zavedl chuďasa do hustého lesa k silnému dubu, vyrazil čep: pšenice jako zlato vylila se z dubu do pytle chuďasova. Až pšenici snědí, má zase přijíti. Ponoukán ženou prosí potom kmotra o peníze na voly, a když začal nyní bohatnouti, chtěla žena, aby i ve vážnosti u sousedů postoupili. Postup jest v této versi mnohem rychlejší než v ostatních. I bohem ho udělal kmotr, ale pod jednou podmínkou: má mlčeti, nesmí nikoho odsuzovati, ať si lidé sebe nespravedlivěji budou počínati. Ale nový bůh se dle rozkazu kmotrova nedržel, sotva viděl hříšný skutek, již do toho zasáhl. Proto, že nesplnil příkazu kmotrova, proměněn byl v medvěda. Medvěd sotva přišel domů a dotekl se ženy a dětí, byly i tyto obráceny v medvědy. A tak povstali medvědi z lidí, proto jsou lidem tak podobni.
Pověst, jak bůh na chvíli předal vládu svou jinému, člověku smrtelnému neb světci nějakému, jest dosti rozšířena. Tak ku př. vypravuje pohádka běloruská, jak bůh poslal k jednomu starci anděla svého, aby vyslovil jen jedno přání, kteréž by mohl vyplniti a odvděčiti se tím za jeho oběti bohumilé. Stařec netouží po ničem, ani po hodnostech světských, ale po dlouhém naléhání konečně vysloví se, že spatřuje velké nesprávnosti na světě, a chtěl by býti bohem, aby jim přítrž učinil. Odstoupil mu tedy Bůh vládu svou. Začal nyní nový bůh nemilosrdně a krutě trestati všeliká provinění lidská. Utíkali se všickni s horoucími prosbami k starému Bohu. A bůh vyslyšel jich, vzal starci tomu všecku moc a seslal ho na zemi.[2]
Pohádka tato souvisí zajisté s apokryfickou pověstí o světci, Abrahamovi, který byl povznesen na nebe, spatřuje tam muka hříšníků i radosti spravedlivých, vidí s nebe s hrůzou nepravosti páchané lidmi na zemi, sesílá na ně kruté tresty, až Bůh mu to zabrání, neboť člověk tento nemá milosrdenství se zemí a lidmi, jelikož jich nestvořil; Abraham proto seslán opět s nebe na zemi.[3]
Románské verse počínají jinak. Tak ve versi z Normandie[4] dostal Misére od spasitele a sv. Petra bob; z toho vyrostla rostlina ohromně vysoká. Misére po ní lezl výš a výše, až se dostal do zlatého domu, do ráje. Otevřel mu sv. Petr a slíbil mu, že doma najde dostatek jídla a pití. Druhý den již žena poslala Misére-a do ráje, aby prosil o nový dům, po několika dnech chce býti královnou: i to mu slíbil sv. Petr, ale dal mu zároveň výstrahu, aby více nechodil prosit. Nicméně podléhá
