Stránka:Polívka - Pohádkové bytosti.djvu/4

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována
22
Jiří Polívka:

plazí velký had. Ohromný pták létá okolo stromu; hrdina srazí hadovi hlavu. Pták hrdinovi děkuje, drak mu požíral mláďata již 300 let. Pták vynese hrdinu na svět stejně jako jindy. V moravské pohádce z r. 1847 (Mikšíček, Pohádky 28) ukazuje stařec hrdinovi koníčka, který jej ihned vznese.

U Kuldy (I, 249, č. 55) jest nový motiv: Bubeník najde nejprve v podsvětí trumpetu, píšťalu a buben. Jakmile začne v podsvětí před druhy pískat a bubnovat, shromáždí se hned celý zástup; v něm jsou tři muži z jeho země, kteří mu řekli, že vede cesta k moři a že přes moře může přijíti domů. Při břehu kotvila připravená loď jako v povídce B. Němcové. Právě tak v Kladských pov. (I, 13, č. 3). Valašská pohádka ve sbírce Tillově je zde úplně pokažena. Pohádka vypravovaná u Elpla souvisí asi s povídkou Kuldovou. V pohádce ze západní Moravy zůstane hrdina s matkou osvobozené princezny v podsvětí. Vědí o proutku, kterým si čaroděj, jejich věznitel, otvírá skálu. Tak se hrdina dostane zpět na svět (Sedláček I, 20). V této pohádce požírá mláďata nohova had. Jen ve starším podání slovenském je zničí každého roku horký vítr; hrdina je pokryje svým pláštěm (Súpis I, 284, 302). Oba motivy spojeny, had a dešť (Súpis I, 283). V podání ze Spiše (Sb. mus. spol. slov. XVIII, 92, č. 54) najde hrdina v podsvětí kováře, jenž mu vypravuje o černém havranu. Ten prý přináší svým mláďatům do podsvětí potravu. Kovář zašije hrdinu do koňské kůže, v které jej havran vynese zpět na svět. Tento motiv je z pověsti o Bruncvíkovi. V podání této pověsti u Czambela (444, č. 222) vynese pták-„nocht‟ hrdinu v koňské kůži zašitého na horu.

Pták noh zastupuje i jiné bytosti. V novější pohádce jest knofti-pták místo draka; zakletá kráska jej vězní v zakázaném pokoji v sudu a hrdina jej osvobodí (Súpis II, 39). Jiná nová pohádka vy-pravuje, že u krále, jenž nemá děti, žije knoftopták; na přání královo se mu střílí divoká zvěř (ib. II, 293). V jiné pohádce má princezna nochtenptáka, tak velikého jako je vůl; sežere najednou dva kbelíky žita, aby jí mohl přinésti ze mlýna mouku. Mlynář jej strčí do bedny (feršlog), ve které nese pták mouku, aby jej přinesl princezně (Czambel 423, č. 212). Hrdina hledá princeznu na skleněné hoře; na cestě přijde k drakovi, ptá se po skleněné hoře; druhý drak svolá všechna svá zvířata, pak přijde ještě noch-pták, jenž vynese hrdinu na skleněnou horu (Sb. mus. spol. slov. XVII, 8). Podobně ve valašské pohádce Peckově, č. 32. V českém podání této pohádky (Příhoda, č. 2) je místo noha zlý duch, poslední z těch, kteří přilétnou na poustevníkovo zapískání. Tento duch se zde jmenuje „kuchel-michel‟.

Drak se jmenuje ve slovenských pohádkách šarkan nebo šarkáň. Tato jména jsou i v pohádkách maďarských a jistě z maďarštiny přešla do slovenštiny. V pohádkách rumunských a jihoslo-vanských se nevyskýtá. Kromě tohoto bývalého území maďarského nalézáme toto slovo ještě na severních a západních pohraničních územích na východní Moravě u Uherského Brodu (Bartoš, Dial. slov. 417); kromě toho šargan, šargot, „trhán‟ (a ve Slezsku, u Karlo-