Stránka:Polívka - Pohádkové bytosti.djvu/14

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována
32
Jiří Polívka:

Místo těchto matek je v pohádce také jen stará žena, která o všem na světě ví; radí hrdinovi, když mu drak-čert unese jeho ženu (Súpis II, 48). Jindy radí hrdinovi král vran a poslední kulhavá vrána ví, kam uprchla labutí nevěsta (Súpis II, 153). V novějších českých pohádkách je slunce, měsíc a vítr. Nevěsta hledá svého zmizelého ženicha a přijde k chatě, do které právě vstoupilo slunce; klekne na zem a prosí je, zdali nemá o jejím ženichovi nějakou zprávu. Slunce ji pošle k bratru-měsíci a k sestře Meluzině (Podkrkonoší vých. 381, č. 251). Právě tak u Mikšíčka (str. 7, č. 1) je měsíc, slunce, vítr a Meluzina; také Kladské pov. I, 8, č. 1, slunce, měsíc, vítr.

V nejmladším podání u Vaněčka (str. 119, č. 75) je na jejich místě bílá paní, která věnuje nevěstě cenné dary, jimiž si vykupuje noci u ženicha. Jinde pomáhají hrdinovi hledati zmizelou labutí nevěstu čarodějové, kteří poroučejí ptákům a zvířatům. Jiný čaroděj vyhlížel jako nestvůra: „měl hlavu střapatou tak jako kropáč, břicho měl tolké jako vědro, nos mu dosáhnul až na pupek a byl holý jak čagan‟ (Kulda I, 77, č. 25).

V novější pohádce z Valašska (Peck č. 5) přijde muž nejprve na hrad ke kouzelníkovi, jenž sedí v trávě, a jehož nos je dlouhý až na zem; poroučí všem čtyřnohým zvířatům, jež donesou hrdinu k čarodějovu bratru. Ten zase poroučí všem ptákům a má takové břicho, že čtyři by si mohli na ně sednouti. V české pohádce (Příhoda č. 2) hledá muž svou ženu na skleněné hoře a přijde do chaty poustevníka; ten pošle hrdinu ke svému bratrovi, jenž velí všem zlým duchům. Poslední zlý duch, zv. „Kuchel-michel‟ přichází právě se skleněné hory. V pohádce severočeské hledá skleněnou horu chlapec; přijde ke hradu, pán hradu jej pošle k bratrovi a dá mu klubko. Bratr hradního pána — obr — cestu nezná, ale pošle chlapce ke svému příteli, jenž bydlí už blíže, skleněné hory. Od toho obdrží zase klubko, jež dovede chlapec až ke skleněné hoře (Pod-korkonoší vých. 354, č. 235).

Ve slovenském podání u Grim. č. 29 je hrdina poslán pro tři zlaté vlasy k „Barcellymu‟ (Súpis III, 9). V jiné versi (ib. III, 8) musí přinésti zlaté vlasy draka „šárkaně‟, nebo tři zlaté vlasy psí hlavy (ib. III, str. 5). V ještě jiném podání dojde hrdina k bohu větru; to byl chlap jako věž, ústa měl jako otvor do krbu; vlasy mu vytrhne žena (Súpis III, 15—19). V podání z Moravy (Kulda I, 204, č. 41) má hrdina přinésti buď tři vlasy od Sybily, která se otáčí nad babylonskou věží, nebo tři pera z mořské příšery, „z mořského patoše‟. V stejné povídce u Pecka jmenuje se „papúch‟, jenž také žije na moři. V literárně zpracované povídce u Erbena (str. 67) má hrdina přinésti tři zlaté vlasy „děda-vševěda‟, totiž slunce. Ve zpracování této pohádky od B. Němcové (II, 84-92) jest „pták zlato-hlavec‟. V novější povídce (Podkrkonoší záp. 351, č. 177) jest hrdina poslán k pradědovi, „k pradědoj ptáku slunci‟.

Velmi málo jest sledů pověstí o jednookém obru Polyfémovi. Jsou na př. v novější povídce ze župy Spišské (Sb. mus. spol. slov. XVII, 89, č. 38), zachovány poměrně dobře, kromě posledního mo-