Stránka:Polívka - Pohádkové bytosti.djvu/13

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována
31
Pohádkové bytosti.

č. 31 se popisuje „strigôn‟, jenž se chce oženiti s dívkou, ale ona mu uteče v myším kožíšku (Súpis III., 319).

Jména „ježibaba‟ se užívá jen v pohádkách slovenských a v jedné pohádce valašské (Peck, č. 5) — ježibaba očaruje mladíka tak, že nemůže nalézti východ z její zahrady. Teprve když dostane od moudré ženy vypletou trávu, kterou si dá do pravého střevíce a tímto střevícem vrazí do ježibaby, rozplyne se stařena jako smůla. V podáních slovenských provede totéž ježibaba, matka krásky, kterou hledá hrdina (Súpis II, 127, 131). V pohádce Peckově splynuly látky Grim. č. 4 a 93.

V pohádce z východní Moravy má čarodějnice, u které hrdina hlídá po 3 dny koně, jméno maďarské — „ördögbaba‟ — matka čertova (Kulda I, 82). Jinak se jmenuje jen obyčejně „čarodějnice‟. „Čarodějnice‟ nastoupí místo převozníka, totiž jsou to tři čarodějnice za sebou (Kulda I, 206). V jiném podání (ib. II, 138), pouze „stará žena‟. Čarodějnice se jmenuje stará žena, která promění v lese v kámen lidi i zvířata (Kulda I, 288; Mikšíček I, 59; Kulda III, 196; IV, 220). Čarodějnice se ještě jmenují ženy zabitých draků, nebo také jejich matka. Když jsou všechny tři zabity jako studánka, jabloň a hostinec, pronásleduje nejstarší z nich hrdinu až ke kováři, je ale přikována za jazyk a propuštěna na. svobodu až tehdy, když oživí znovu oba bratry (Tille 19, č. 12; Přikryl 232).

Ve dvou pohádkách jedné vypravěčky ze severních Čech se jmenuje čarodějník „Ježidědek‟ (Podkrkonoší záp. 52, č. 23; 70, č. 29). V první pohádce má ježidědek obrazy princezen, z nichž si hrdina jednu vyvolí. V druhé se tak jmenuje mistr mezi čaroději; je to verse pohádky Grim. č. 68. Toto jméno je jistě původu literárního. V českých pohádkách jsou jinak jen čarodějnice: Jsou tři čarodějnice, k nimž jedou na návštěvu tři draci; když hrdina zabije draka, čarodějnice jej chtějí zničiti v podobě studánky, jabloně a hostince (Tille 17, č. 12). Hrdina obstarává ve službě 12 koní čaroděje; pomocí bělouše osvobodí princeznu zakletou od čarodějnice na skleněné hoře. Baba čarodějnická přijde domů a cítí člověčinu, protože je tam ukryt hrdina (Podkrkonoší záp. 415, č. 230). „Kouzlenice‟ má u sebe uneseného ženicha, kterého hledá nevěsta pomocí slunce, měsíce a větru (Kladské pov. I, 8, č. 1).

Hrdina hledá zmizelou princeznu a přijde do domku králů větru, slunce; tam slyší, kde a jak ji najde (Súpis II, 63). Také dívka, která hledá své bratry-havrany, přijde do domu měsíce, slunce a větru, a s jejich pomocí se vyšplhá do skleněného zámku (Súpis III, 107). Nevěsta jde hledati svého zmizelého prince. Přijde k matkám větru, měsíce a slunce. Matky vískají v hlavě své syny a vytrhují jim vlasy (Súpis III, 185). Hrdina hledá svou paní, kterou mu unesl drak; přijde k matkám měsíce a slunce, a tam se poučí, že si má u čarodějnice vysloužiti koníčka (Súpis II, 40). Totéž ve versi povídky Grim. č. 104a; Bolte-Polívka II, 455 — hrdina, jenž hledá se svou ženou zmizelý zámek, přijde k matkám slunce, měsíce a větru; dostane od nich psa, kočku a myš, které mu přinesou zpět kouzelný prsten (Súpis II, 440).