Stránka:Polívka - O srovnávacím studiu tradic lidových.djvu/41

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována

41

V.

Pohádky se vynalézají, skládají v určitých centrech, v určitých dobách, z těchto se stěhují dále od národa k národu, dědí je pokolení od pokolení: Theorie o stěhování a přejímání látek zůstává v plné platnosti. Otázka o původu látek, o cestách, kterými došly k národům dnes ji vypravujícím bude stále v přední řadě zajímati učence. Jest otázka jen ještě, kterou methodou nejspíše a nejbezpečněji dojdeme želaného cíle.

Tou cestou dle našeho přesvědčení nejlepší a nejjistější dal se v době novější finský folklorista Kaarle Krohn, v mladém věku již vědě vyrvaný nelítostnou smrtí. On ve svých srovnávacích studiích pohádkových [1] methodu tuto také stručně vypsal. Pohádky nemají se studo-vati jako prameny mythu ani jako prameny dávnověkých zvyků, obyčejů a názorů socialních atd., než mají se zkoumati prostě jak určitý plod slovesný, pohádky právě jen jakožto pohádky a nic jiného mají býti samostatným předmětem vědy. Společný, mezinárodní ráz pohádky záleží nejenom ve všeobecné ideji základní, než v zauzlení i v luštění děje, v celém thematu. Základní thema má se odloučiti ode všech nadbytečných přídavků, pak jen může sc vyvinouti mezinárodní věda pohádek. Jelikož ale děj pohádek jest často velice složitý, musí se rozložiti v jednoduché, jen ze zauzlení a rozluštění sestávající děje. Každý takový děj sc pak zkoumá zvlášť pro sebe. Abychom se pak dopídili původní formy jednoduchého děje, motivu, dobrodružství, musí se shledáváti a srovnávati všecky přístupné varianty téže pohádky, kde se stejným způsobem děj zauzluje a luští. Verse, ve kterých jest totožné jen zauzlení aneb jen rozluštění děje, mohly jen náhodou se státi podobnými následkem stejnosti lidského myšlení. Dvojnásobná náhoda ale jest v ohromném světě idejí sotva myslitelna. Varianty se pak musí zařaďo-vati v určitém pořádku a sice v zeměpisném, pokud pak stačí starší prameny literární, také v pořádku historickém. Ukázalo se, že společný původ národů má velmi malý vliv, tím větší ale přese všecky jazykové rozdíly a obtíže má vliv na podobnost pohádek zeměpisná blízkost a vzájemný styk.[2] Západofinské varianty a východofinské varianty téže pohádky liší se, prvé shodují se se skandinavskými, druhé s ruskými

  1. 1. Bär (Wolf) und Fuchs. Eine nordische Tiermärchen-Kette. Aus dem Finnischen übersetzt von O. Hackmann: Journal de la Société Finno-Ougrienne VI. Helsingissä 1889. 2. Mann und Fuchs. Drei vergleichende Märchenstudien. Helsing-fors 1891.
  2. Podobná myšlenka vyslovena byla též jinými, ku př. Gustavem Meyerem (1887): Essays und Studien zur Sprachgeschichte und Volkskunde, II. str. 173.