Stránka:Polívka - O srovnávacím studiu tradic lidových.djvu/17

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována

17

lovskou nevěstu, učiní ho bohatým a mocným, ale když tento na vrchole slávy a moci své zle se odvděčí svému dobrodinci, uvrhne ho zpět do jeho staré bídy a nicoty. Tato víra v metempsychosu nenalézá se, jak Benfey poznamenal, u žádného národa indoevropské čeledi, mimo Indii, jen u Keltů a to pouze v slabých sledech v době pozdní. Ani Peršané, kteří ze všech arských kmenů nejdéle byli spojeni s Indy, nesdílejí této víry. A i v Indii nevystupuje tato představa o metempsychose v památkách nejstarších. Jest to zajisté zjev velice nápadný, neboť později a dlouho před buddhismem ideje tato ovládla nepopiratelně mysl národa indického. Benfey již položil otázku, nebyla-li ideje tato do Indie vnesena odjinud a sice z Egypta, i poukázal na úzké styky Indie i kulturně pokročilého západu, zvláště Egypta. Tím ale učení o indickém původě našich pohádek utrpí velmi těžkou, sotva zhojitelnou ránu, jakmile se prokáže, že ideje, která měla zajisté velký vliv na vznik a stvoření pohádek, není původu indického, než egyptského.[1]

K tomu pak přistupuje jiný ještě závažnější fakt: zachovaly se nám totiž z šeré minulosti egyptské některé pohádky, shodující se s našimi evropskými versemi, a sice z doby mnohem starší, než jsou sborníky indické. Jednu takovou staroegyptskou pohádku »o dvou bratřích« nalezenou v rkp. z XIV. stol. př. Kr. rozebral důkladně Em. Cosquin (op. c. str. LVII. sl.), poznav závažnost tohoto překvapujícího faktu pro celou theorii, jím tak horlivě hájenou. Je-li to pohádka původně egyptská, pak následuje z toho aspoň, že jisté množství živlů egyptských proniklo do pohádek indických, že ohromný »reservoir« indický, ze kterého se pohádky rozšířily do všech krajů a zemí, nenapájel se výhradně z pramenů místních. My ovšem myslíme spíše, že následuje z toho ještě něco jiného, závažnějšího: pohádky neskládaly se jen a jen v Indii, než i jinde, jmenovitě v Egyptě, a pohádky nešířily se k jiným národům jen a jen z Indie než i z jiných zemí, z jiných kulturnějších středisk. Jinak a příznivěji daleko pro theorii indickou by bylo, kdyby se podařil důkaz, že pohádka tato v Egyptě zapsaná v XIV. v. př. Kr. jest původu indického. V tomto případě musela by se připisovati pohádka tato národu obývajícímu Indii před plemenem arským, neboť Ariové sotva v těch dávných dobách před XIV. stol. př. Kr. byli opanovali a osídlili Indii. Mimo to musela by se tomu pranárodu indickému připisovati představa o metempsychose, neboť na ní jest z valné části založena staroegyptská pohádka, a arští Indové byli by pak od těchto indigenů přijali později tuto idei. Tomuto pak pranárodu indickému musel by se tedy připisovati velmi značný úděl na stvoření našich pohádek. Tradice národů indoevropských byly by podle toho z valné části původu neindoevropského. Jedním slovem, kdo nechce připouštěti egyptský původ pohádek ze

  1. Orient und Occident 3, 1864, str. 170.