14
Než neměla jen Evropa středověká své pohádky, měla je nepochybně již Evropa ve věku starém, vypravoval si pohádky zajisté již svět starořecký a starořímský. Z pohádek této starší doby známe především zkazku o »Psyche« ve zpracování Apuleiově. Cosquin dovozuje, že i tato »anilis fabula« jest vlastně původu indického: pod širokým pláštěm mythologickým, kterým zkazku tu oděl Apuleius, pozná se dle jeho vývodů snadně indický její původ. Stará zkazka, která byla podkladem vypravování Apuleiova, bylať původu vlastně indického, jako příbuzné verse evropské, které blíže s pohádkou staroklassickou nesouvisí. Na její původ indický poukazuje jmenovitě motiv o vděčných zvířatech pomáhajících rekyni řešiti těžké úlohy, uložené jí tchýní její. (Srv. op. c. II. 224 st., 242 sl.). Byly tedy podle toho pohádky indické přenášeny dále na západ již před vystoupením Arabů. K starým pak Řekům pronikly zkazky indické ode dávna, což ovšem lehce jest pochopitelno při hojných úzkých, válečných i mírných, obchodních stycích Reků s Asií.[1]
Na dotvrzenou svého učení poukazují zastancové theorie indické na to, že naše evropské pohádky mají valnou měrou tytéž základní ideje, které ode dávna vyznačují duševní život Indů. Benfey shledával v našich pohádkách reflex idejí ne tolik indických, než přímo buddhistických. Učenec tento ukázal, že sanskritské sborníky bájek i pohádek byly původně zredigovány spisovateli buddhistickými, po reakci pak brahmanské byly předělány a přepracovány brahmany, a prvotní ráz buddhistický s nich setřen. Před tímto přepracováním v duchu brahmanském byly sborníky ty přeloženy již do jiných jazyků, tak Pančatantra do jazyka- ↑ Charakterisuje výmluvně styky řecko-indické ve starověku Weber: »In Folge von Alexanders Feldzügen haben bekantlich die Griechen längere Zeit hindurch in directer Beziehung zu Indien gestanden. Griechische Fürsten regierten über zwei Jahrhunderte hindurch in den nordwestlichen Distrikten Indiens, ja bis tief in das westliche Indien hinein, — griechische Gesandte wurden an die Höfe der indischen Könige geschickt, — griechische Kaufleute, griechische Kunst und Wissenschaft traten theils vom Penjab her, theils über Alexandrien mitten in das indische Leben hinein. Der Einfluss, der hiedurch ausgeübt worden, ist unstreitig ein sehr bedeutender gewesen, viel bedeutender vermuthlich, als man in der Regel noch immer anzunehmen pflegt. Nicht nur auf praktischen Gebieten, z. B. bei der Münzprägung, bei der Baukunst, hinsichtlich dramatischer Aufführungen, astronomisch-astrologischer Kenntnisse etc., sondern auch in Bezug auf rein geistiges Eigenthum, wie insbesondere die Übermittlung mannigfacher occidentalischer Erzählungen, Fabeln, Sagen, Mythen und sonstiger legendarisch-religiöser Stoffe. Dafür kamen dann aber auch umgekehrt zahlreiche indische Produkte, materielle wie geistige, durch den Handel und Wandel nach dem Occident hinüber. Und wenn der Einfluss des Occidents auf Indien in der vorchristlichen Zeit überwogen haben mag, so scheint dagegen in nachchristlicher… umgekehrt der indische Einfluss nach dem Westen hin stärkeren Zug gehabt zu haben. Manches ursprünglich vom Occident her den Indern zugekommene Gut wanderte nunmehr wieder zurück, und zwar in der neuen Gestalt, die es mittlerweile in Indien gewonnen hatte«. (Monatsberichte der kgl. preuss. Akad. der Wissensch. 1S71, 613 sl.).
