Stránka:Polívka - Lidové pověsti o původu tabáku.djvu/8

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


zapomněl a ve své zlosti vyřkl slovo »tabák«: »Kaj ćeš mi ti gad stari gadit tabak, odhajaj sada valja iz vrta«. Hrabě ukryt zaslechl slovo, a tak vyhrál sázku.

Čert naučil lidi kouřiti z dýmek, jakož i šňupati, o čemž jest řada maloruských povídek v různých obměnách. Čert sedí ve svých bažinách, jde cestou a kouří z dýmky. Potká ho člověk a požádá ho, aby mu dal aspoň jednou potáhnouti si. Čert dal. Člověk vykouřil dýmku a ještě poprosil na cestu, i řekl, znamenitá to věc tabák, i sílu udržuje i zahřívá. Vyprosil si semena a začal pěstovati tabák ve své zahradě. Tato v Jekaterinoslavské gub. zapsaná pověst[1] nemá jak viděti žádné tendence nepřátelské tabáku.

Velice jest rozšířena následující pověst od východní Haliče až do gub. Smolenské, Kalužské, ba až na Kavkaz ovšem s různými dosti nepatrnými obměnami. V Sambor. okr. v Haliči[2] byla již před dvacíti lety zapsána povídka vypravující o pohřebních slavnostech, které vystrojil čert své matce. Čert sezval mnoho lidí, také popy ke pohřbu své matky a po pohřbu pohostil lidi ve svém domě. Lidé neoplakávali čertovu matku, a čert těžce to nesl. Po hostině natřel čert tabáku a pobízel své hosty »dosud jedla ústa, nechat nyní jí nos«. Lily se nyní slzy z očí čertových hostů. Spatřil to moudrý Šalomonu, šel k Bohu a vyložil mu, že jest potřebno dáti lidem tabák a dýmky, aby kouřili a plivali na čertovu matku. Svolil Bůh, a tak začali lidé kouřiti a plivati a říkati »fuj na čertovu matku«. Vítr roznesl tabák po světě. Lidé rozešli se s tabákem a dýmkami domů: a tak nyní jedni šňupají a pláčí nad čertovou matkou, druzí kouří z dýmek a plivají na ni. Ve versích z Bučac. okr.[3] vých. Haliče přinesl místo Šalomouna Kristus a ne Bůh lidem dýmky. Podobně vypravuje se v Homel. okr. Mohylevské gub.[4] a v Smolenské gub.[5]. V jiné versi z Jekaterinoslav. gub.[6], patrně pokažené, nevypravuje se více, že čert naučil své hosty šňupati a Bůh pak kouřiti. Vypravuje se tu jen, že čert sehnal všecky čerty, když jeho matka zemřela. Sebrali se kuřáci s dýmkami a šňupáci se svými růžky, a rozesedli se do dvou řad. Kuřáci vytáhli z dýmky dým a

  1. Манжура Сказки, пословицы и т. п. str. 145.
  2. Данило Лепкій Чортъ посля понятій и вѣрованя люду — Зоря VIII, 44. Жите і Слово III (1895), str. 374 č. 35. Етнограф. Збірник V, 169. Český překlad od Fr. Řehoře: Zlatá Praha 1891, č. 44 str. 522.
  3. Етнограф. з6іpник XII, str. 72 č. 77, 78.
  4. Романовъ Бѣлорусскій Сборникъ IV, str. 23 č. 16 pozn.
  5. Добровольскій Смоленскій Этногр. Сборн. I, str. 282 č. 47.
  6. Драгомановъ Малорусскія народныя преданiя str. 13 č. 38.