Tato stránka byla zkontrolována
Šach mat!
Šla majestátně kolem,
že vzplál mé krve žeh,
když zřel jsem hradby ňader,
vnad její soujem všech.
V ty její plné tvary
se vpíjel chodců hled,
že spit a zmámen každý
jí srdce v plen dal hned.
A v čtvrthodině šťastně
jsem pevnost onu ztek′.
Ač zdráhala se cudná,
já nedbal na nářek.
Prý se mnou zradu páše,
prý muž ji zabije,
když — kukavice — se mnou
mu děcko povije.
V sled hradby povolily,
já šach dal královně,
však po útoku trojím
mat děsný ona mně!
