Tato stránka byla zkontrolována
Don Juan zpívá.
Co lásek měl jsem! Nejmíň něco ku stu,
jak ta či ona skřížila mi cestu,
ať útlá byla, jako sosna štíhlá,
jak vábný motýl kolem mne se mihla,
ať měla svůdné plné kypré formy,
mně lhostejný byl světa mrav a normy,
pro smyslů záchvěv zcela dobrá byla,
mši Venušinu by si odsloužila.
A s lehkým srdcem řek′ jsem na rozchodnou:
„Má duše s Tvojí sotva as se shodnou.
Snad jiný muž se lépe hodí k Tobě.
Nač otravovat vzájem život sobě?“
A k této písni s mnohou variací
jsem v moll i dur si poctivou dal práci.
Vy, kteří soudit zločiny mé chcete,
zda čist kdo z Vás a hříchu prost, nuž rcete!
