Proč jsem se stěhoval.
Do října jsem bydlel v jednom domě
v ulici, jež ošklivý má zvuk.
Bludný chodec jde tu ku pohromě,
v každém domě nevěstek je pluk.
Ulice ta na Bojišti sluje,
zná ji v Praze každý záletník.
Lásky lačný se tu zastavuje,
dostane ji levně — za zlatník.
Nejsem sice mravokárce žádný,
morálku svou vlastní zdravou mám,
nepřítel však trumf má v ruce pádný,
zmíní-li se jen, kde zůstávám.
Doznávám, že holky jsem si vodil
za dne, večer v garconský svůj byt;
s těmi sklony jsem se nenarodil,
mám však vyvinut zvlášť erotický cit.
Tuhle mi však řekla moje milá,
naposledy že je u mne teď,
kategoricky pak poručila,
bych dal z bytu ihned výpověď.
Tož jsem na pokyn své sladké Bóži
z Bojiště se v říjnu stěhoval,
hanebné se zprávy o mně množí:
orgie prý jsem tam pěstoval.
Sypu popel na svou hříšnou hlavu,
ač jsem nad sebou sám zlomil hůl.
Dobrodružstvím vděčím svoji slávu,
vyplnila žití mého půl.
