Stránka:Počátky slovanštiny.djvu/112

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


slova tohoto oddělen jest, kde možno, kmen sunu- od přípon pádových.

Sing. Plur.
Nom. sūnù-s súnū-s
akk. súnų sūnù-s
gen. sūnaú-s sūnú
dat. súnu-i sūnù-ms
instr. súnu-mì sùnu-mìs
lok. sūnu-jè sūnů-sè
vok. sūnaú súnū-s

Duál má jenom dva tvary, nominativní sūnù dva synove a dativní sūnù-m dvéma synům.

Podlé tohoto vzoru jdou ostatní u-kmeny jako: Krìstus, staus, lytùs (sr. liják) déšť, gen. lytaùs, dangùs (sr. duha) nebe, gen. dangaùs, medùs med, medaùs, Karaliáuczus, czaus Královec atd. — Litevština má také adjektivní u-kmeny: saldùs sladký: medùs (yra) saldùs med je sladký. Slovanská adjektiva jsou a-kmeny: zelen, zelena.

S naším dativem u-kmenovým syn-ovi shoduje se litevský dativ sún-ui, s vokativem synu lit. sunaú.

A-kmen mužský jest na př. póna-s pán.