Stránka:Počátky slovanštiny.djvu/113

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována


Sing. Plur.
Nom. pónas pónai
akk. póną ponùs
gen. póno pónû
dat. pónui pónáms
instr. ponù pónais
lok. poné pónůse
vok. ponè pónai

Také tu má duál jenom dva tvary, nom. ponù dva páni, a dativní pónam dvěma pánům.

Mužských a-kmenu je také v litevštině veliká síla: výras muž, czesas čas, dváras dvůr, dëvas bůh, Mértynas Martin, Pétras Petr, téwas otec, tewaì rodiče, Véngras Uher, vìlkas vlk atd.

Jednotný dativ pónui = pánovi napodoben jest deklinaci u-kmenů sunui. Jiné a-kmeny mají svou vlastní dativní formu: tìltas most, dat. sg. tìltai.

Adjektiva mají dva tvary: géras dobrý, gerà dobrá, akỳlas pozorný, akỳla pozorná, czỳstas čistý, czystà atd.

Tato adjektiva jdou v některých pádech jako podstatná na -as: pónas; v jiných osobují si koncovky zájmena jis = on, jo = jeho, jám