Stránka:Ossendowski - Zemí lidí, zvířat a bohů I.djvu/139

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka nebyla zkontrolována
— 137 —


vodu, nabranou z vany, ve které si myl „Živý Bůh“ své „božské tělo, jež vzešlo ze svátého kvetu lotosu.“

„Om, om!“ skuhral a pištěl šaman.

Zatím co čarodějové zápasili tímto nezvyklým způsobem s epidemií, byli nemocní ponecháni svému osudu. Ubožáci leželi v strašné horečce pod kupami ovcích koží a kožichů, blouznili, zmítali sebou a naříkali.

Mongolský pes.

Zatím zdraví Mongolové, lhostejně rozmlouvajíce, hodujíce a kouříce ze svých dýmek, čekali, až dojde na ně.

Jakási žena, pokrytá černými neštovicemi, kojila prsem dítě a naříkajíc rozškrabávala špinavými nehty své rozdrásané vyhublé tělo. Vedle ní trčely holé vyhublé nohy mrtvoly, přikryté špinavým kožichem. V jiné jurtě pili zdraví Mongolové čaj společně s nemocnou ženou, jejíž ústa, líce a klapky byly pokryty strašnými, ohyzdnými,