Stačí škrábnutí na těle dobytka, aby je masožravé ptactvo rozdrásalo a proměnilo v ohromnou, nikdy se nehojící ránu, z níž rve stále kusy masa.
Postupovali jsme úspěšně denně 50—60 kilometrů. V polovici cesty mezi Uliasutanem a Khathylem jsme zpozorovali na svahu neveliký klášter, položený o samotě ve veliké kotlině mezi vysokými horami. Bylo to obyčejné „kure“ vystavěné do čtyřúhelníka, vroubeného vysokým plotem z neotesaných kůlů. V ohradě byly čtyři krychlové stavby, mezi nimiž šly ulice vedoucí do svatyně. Svatyně byla stavba v čínském slohu, temně červená, z hlazených klád a prken s fantastickými střechami, zprohýbanými a vyborcenými jako dračí hřbet. Za ploty bylo lze spatřiti domky a jurty lámů a nízká a malá stavení hospodářská.
Na druhé straně cesty, 3—5 kilometrů od kláštera, se černal na rovině druhý čtyřúhelník. Byla to čínská obchodní osada, t. zv. „dugun“, který bývá vždy ohrazen dvojitým silným plotem a obrannými stavbami uvnitř. „Duguny“ se značným počtem dobře ozbrojených kupců, pomocníků a dělníků mají politický význam; konají pekinské vládě výzvědnou službu a každou chvíli se mohou přeměniti v opevněnou tvrz. Takovými tvrzemi obestřela čínská vláda jako sítí nejenom Mongolsko, než i Urianchaj, Turkestan, Afganistan, Beludžistan i Persii.
Mezi kure a dugunem u cesty se rozkládal veliký tábor mongolský. Koně nebyli nablízku, což znamenalo, že se tu Mongolové usadili k dlouhému odpočinku. Nasvědčoval tomu též dobytek, který se pásl značně daleko v horách. Nad některými jurtami vlály barevné trojúhelné vlajky, jimiž označují budhističtí lékaři místa, kde jsou nemocní; při některých stanech byly nasazeny na vysokých tyčích
