Čahaři si obrali za tábořiště pobořenou tvrz, kde rozbili stany kolem jediného domu, ve kterém bydlel čínský guvernér a jeho úředníci. Téhož dne bezuzdná cháska poplenila čínský „dugun“ (skladiště), který byl kilometr od tvrze, a urazila Mongolku, ženu čínského guvernéra, na zvavši ji „zrádkyní“.
Sluší doznati, že pokud se posledního týká, měli Čahaři, jako Mongolové, trochu pravdu, poněvadž historka paní guvernérové vzbuzovala pohoršení.
Když přibyl guvernér Van-Dziao-Dziun do Uliasutaje, chtěl si vžiti ženu Mongolku. Nový sait, Číňany dosazený, dal vyhledati Mongolku, která by byla hodna tohoto vyznamenání. Brzo byla nalezena dívka a přes všeobecnou nevoli a pobouření vlasteneckých Mongolů odevzdána guvernérovi i s bratrem, zdatným Mongolem, který měl zastávat úřad adjutanta. Úřad záležel v ošetřování bílého pinčla, jejž dal čínský byrokrat nové manželce. Nic divného, že krásná paní se netěšila v místě zvláštní oblibě Mongolů.
