Stránka:Mokrý, Otokar - Na dívčím kameni (1885).djvu/29

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

III.

(Roku 1420tému.)

Ó roku hrůzy, nářku, slzí, bědy
a bezmezného zoufalého hoře,
jak orkán divý v člověčenstva moře,
jsi zadul s hněvných Hospodina retů,
jež promluvily tebou naposledy
výstrahou děsnou ku celému světu!

Jak hrozné všude zůstavila sledy
tvá noha, spjatá pomsty líticemi, —
v rachotu bubnů, ve palcátů třesku,
ve svistu cepů, v houfnic dýmném blesku,
po nebohé té jihočeské zemi!

Jakým to ostrým smrtonosným spárem
do měkké její zaryla se šije