Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/98

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
86


jeden s baldachýnem a druhý mezi děkanovým a proboštovým sedadlem za hlavním oltářem, kde čtyři dómští preláti a sice arcijáhen po pravici děkanově a školastik po levici proboštově svá sedadla mají. Biskupské sedadlo líší se v kůru od ostatních pouze tím, že má klekátko červeným kobercem potažené. Varhany jsou na domě trojí, z nichžto dvoje jsou nákladem Olomouckého biskupa Jakuba Arnošta hraběte z Lichtensteinů vystaveny a při vchodu do kůru po obou stranách upevněny tak, že přes příliš vyčnívají a pohledu z lodi do kůru nemálo překážejí. Příhodnější místo mají třetí varhany na zadním konci chrámu naproti hlavního oltáře, jež jsou důkladnější a vkusnější.“ Na to chválí náš zpravodaj kazatelnu a želí pouze, že na ní pravidelně kázávají kapucíni, kdežto dříve kanovníci na ní učeností a výmluvností závodili. Konečně zmiňuje se též o Dietrichsteinské kryptě, v nížto prý bývá v posvátném týdni Boží hrob, a o ještě nižší kryptě, v níž dle ustanovení Dietrichsteinova se pochovávají Olomoučtí biskupové.[1]

A nyní opět o tom, co se v tomto chrámě mezi lety 1616. až 1777. stalo nejdůležitějšího.

Ze slavností smutečních zasluhuje uvedenu býti to, že dne 8. května 1616. zemřel v Olomouci nadějný l4letý mladík Jan Arnošt Eitner a byl na dómě pochován po boku svého strýce Bonaventury Hana, jenž jako zvolený biskup Vratislavský dne 19. června r. 1602. v 53. roce věku svého zemřel.[2]

Dne 13. srpna r. 1617. zemřel v Olomouci kapitulní probošt, Martin hrabě z Greifenthalu, a byl slavně pochován v kapli sv. Anny, kterou ze základů znova vystavil a kardinálem Dietrichsteinem vysvětiti dal.[3]

Dne 30. srpna 1624. zemřel v Olomouci dómský arcijáhen, Julius Cäsar Ginnano z Pisauru, jenž r. 1619. z Olomouce vypuzen byv, osobně vojsko císaře Ferdinanda II. vodil. Byl pochován v kapli sv. Anny.[4]

Jak správce Olomouckého biskupství Kašpar Stredele, od Švedů usužovaný, byl dne 10. ledna 1643. v kapli sv. Anny okázale pochován, již jsme podotkli výše.


  1. Ziegelbauer, Ol. sacrum Tom. III. 223—225.
  2. Epitafia, čís. 5. R. 1709. byl jejich náhrobní kámen odstraněn.
  3. Tamže čís. 24.
  4. Tamže čís. 32.