Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/97

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
85


Kníže biskup Jakub Arnošt hrabě z Lichtensteinů (panoval od r. 1738.—1745.) objednal dvoje výborné varhany a umístil je na pilířích při vchodu do presbyteria.[1] A když r. 1757. byl i hlavní oltář sv. Václava z nova vystaven a dne 22. ledna r. 1759. knížetem biskupem Leopoldem hrabětem z Ecku vysvěcen, stal se velechrám Olomoucký po více jako po sto nepokojných a nešťastných letech opětně chrámem biskupství našemu dle možnosti přiměřeným a velikého Boha důstojným.[2] Viz obr. 11.

Popis tehdejšího velechrámu Olomouckého poslyšme od učeného a spolehlivého Magnoalda Ziegelbauera, jenž ve svém Olomucium sacrum sleduje dějiny až po r. 1750., v Olomouci žil a tehdejší velechrám na vlastní oči viděl. Píšeť o něm takto: „Zevnějšek chrámu a sice jak průčelí, tak loď chrámová, nemá ani ve stavbě, ani v látce, ani v ozdobě, ani v souměru ničeho, nač jest zvyklý vkus a zkušenosť. Uspokojivější jest pohled na vnitřek chrámu, kterýžto není beze všech ozdob. Zde jest všechno čisté, milounké a skvělé, tak že o tom lze upotřebiti slov žalmistových: „všechna krása jeho jest uvnitř“. Čelnější čásť chrámovou totiž kůr, vystavil velikým nákladem Františeh kardinál z Dietrichsteinů, jenž by byl i loď v souměrné kráse zbudoval, kdyby ho nebyla smrť zachvátila. Ale po něm nevyskytl se nikdo, jenž by jeho myšlénku byl provedl. Věž, v nížto jest veliký zvon, přistavil ku chrámu Stanislav II. Pavlovský. Jak obyčejně, má J. Eminence nejdůstojnější pan biskup ve svém velechrámě dvojí trůn a sice


  1. Richter. Series, 259.
  2. R. 1749. byly na na našem velechrámě učiněny dva prazvláštní nálezy, jež druhá ruka ku konci již častěji zmíněných Epitafií así r. 1750 nám popsala Uvedeme tu zprávu v doslovném překladu: Číslo 149. „V základech věže před kathedrálním chrámem (byl nálezen) kámen, a na něm (vyrytý) kněz ležící v kasule okrouhlé, mající otevřené ruce přes prsa (složené) a biret na vrchu poněkud okrášlený.“ Nápis v tom kameni v překladě jest: „Leta Páně 1380. dne 5. června zemřel pán Konrad, vikář tohoto chrámu.“ Čís. 147.
     „Téhož roku 1749 našli jsme v základech královského hradu před hlavní branou kathedrálního chrámu velmi kluboko pod zemí kámen 4 střevíce dlouhý a 2½ střevíce široký a tak Cross from the book Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci, page 85.jpg označený. V úhlech tohoto kamene byly kameny a kruhy 1⃞ střevíc veliké a v každém z nich tři uhlazené a nestejné kaménky, něco kadidla a v každém kruhu znak jednotlivých evangelistů v olově asi té velikosti jako peníz 17 kr. Lze se domýšleti, že tato starožitnosť předchází založení velechrámu a může se klásti až do času ss. Cyrilla Methoděje.“ Tak píší: Epitafia čís. 146. 147.