.jpg)
OBDOBÍ VI.
Od r. 1616.—1777. t. j. až do povýšení dosavadního biskupského
chrámu na arcibiskupský čili metropolitní
První změna, jíž velechrám Olomoucký za panování knížete a biskupa Olomouckého kardinála Františka knížete z Dietrichšteinů se dožil, byla stavba kaple sv. Anny. Tuto kapli dal Olomoucký kapitulní probošt Martin Václav z Greifenthalu ze základů znova vystavěti a kardinálem Františkem z Dietrichšteinů vysvětiti.[1]
Druhá a hlavní změna velechrámu Olomouckého za kardinála Františka z Dietrichsteinů byla stavba nového, rozsáhlého kůru čili presbyteráře.
Když totiž r. 1616. kůr gothický, biskupem Stanislavem I. vystavený se byl shroutil,[2] pojal duchaplný a bohatý kardinál, kníže Frant. z Dietrichsteinů myšlénku, vystaviti kůr nový a daleko rozsáhlejší, než-li byl kůr minulý.[3] Kůr tento počal se r. 1618. skutečně stavěti; avšak sotva že byly základy k němu položeny, vypuklo v Čechách a roku 1619. i na Moravě povstání proti císaři Matyášovi a jeho nástupci Ferdinandovi II., kteréžto povstání nejen započatou stavbu zarazilo, nýbrž velechrámu Olomouckému též bezpříkladně uškodilo.
- ↑ Viz o tom ve zmíněných Epitofiích čís. 24.
- ↑ Kap. arch. B. II. d. 16.
- ↑ Nápadno jest, že když při presbytáři hledaly se základy pro nynější zevnější gothické pilíře, přišlo se vůkol na staré gothické základy k pilířům. Snad zamýšlel kard. Dietrichstein prvotně onen veliký presbyterář vystavěti ve slohu gothickém.
