Mikuláš z Riesenburku (od 13. února r. 1387;—6. června 1397.);[1]
Jan IX. příjmím Mráz, (1398.—1403.);[2]
Ladislav z Kravař (1403.—1408.);
Kunrat III. (1408.—1412., kdy byl povolán na arcibiskupství Pražské);
Václav, příjmím Králík, patriarcha Antiochenský (od 12. září 1412.—1416.);
Jan X., Zelezný, kardinál (1417—1430.);
Kunrat IV. ze Zvole, (1430.—1434.);
Pavel z Miličína (od 2. května 1435.—1454.);
Bohuslav ze Zvole (1454.—31. července 1457.);
Protás z Boskovic a Černé hory (1457.—24. srpna 1482.);[3]
Jan XII. též biskup Varadinský (1482—1497.);
Stanislav Turzo (1497—17. dubna 1540.);
Bernard Zoubek, (1540.—12. března 1541)[4]
Jan XIII., Dubravský, (1541.—6. září 1553.);
Marek Kuen (1553.—10. února 1565.);
Vilím Prusinovský (1565.—16. června 1572.);
Jan XIV. Grodecký, 1572.—6. ledna 1574.);
Tomáš Albín, (1574.—10. března 1575.);
Jan XV. Mezoň, (1575.—7. února 1578.)[5]
Stanislav II., Pavlovský. (1579.—2. června 1598.);
František z Dietrichsteinů, kardinál, (1599.—19. září roku 1636.), za jehož panování velechrám Olomoucký od r. 1616. tak podstatně počal býti měněn, že tímto rokem chceme započíti období nové.
