služby dluží, Olomoucká kapitola může sobě s vědomím hejtmana z moravských daní strhnouti, se započatý kůr dokonati mohl.[1] Nelze nám zde rozhodnouti, zda-li před touto stavbou byl na velechrámě Olomouckém prvotní starý, romanský kůr (z doby Zdíkovy) aneb zda-li tam byl již malý kůr gothický, tolik pouze jisto jest, že gothický kůr biskupem Stanislavem[2] zbudovaný byl dosti prostranný a vysoký a že potrval až do r. 1616.
Od zřízení nového prostrannějšího gothického kůru nepodniklo se na stavbě našeho velechrámu nic podstatnějšího, až za panování knížete a biskupa Stanislava II., Pavlovského (od r. 1579.—1598.) Tento veliký biskup pozměnil prúčelí své kathedrály tím, že mezi dvěma prostrannými, prastarými romanskými věžemi vystavil věž ve slohu renaissačním. Základy k této věži byly položeny r. 1589. jak to vysvítá z bílé mramorové nádoby, která byla lonského roku při rozebírání základů 2 metry pod zemí nalezena a jež mimo tří stříbrných penízů ze 16. století měla uvnitř na pokrývce vyrytý letopočet 1589.[3] Nová věž byla velmi vysoká, měla střechu kuželovitou a vynikala nad zdivem více než-li 30 loket do výše a byla vesměs mědí[4] pobita. Rovně byly střechy mnohem nižších věží pobočních pobity mědí. Pozpod prostřední věže byl upraven hlavní vchod do chrámu a sice tak, že z venku měl sloh renaissační a uvnitř gothický. Nad jednoduchou hlavní branou upraven byl nápis:
- ↑ Kap. arch. a. V. c. 22.
- ↑ Viz obr. 9., jenž představuje město Olomouc z r. 1590. Až dosud lze na půdě rozeznati gothický oblouk, jenž označuje, jak vysoko presbyterář, Stanislavem I. vystavený, se vypínal. Rovně přišlo se letos za schody, jež do nynějšího presbytáře vedou, na zbytky zdí, jež půdorys bývalého gothického presbytáře (kůru) označují.
- ↑ Dle vypravování některých dělníků bylo ve zmíněné nádobě asi 20 cm. dlouhé a 10 cm. široké a vysoké mnohem více peněz, snad i zlatých, jež ale přese všecko naléhání prvního knížecího arcib. stavitele, pana Gustava Meretty nijak nebylo lze vypátrati. Po obou stranách hlavní brány čili před bývalou prostřední věží byly nálezeny základy zdi asi 3 metry široké, jenž směrem k západu dále se táhla. V západní zdi této věže uchoval se zbytek silného romanského portálu z pískovce vzdělaného, a před pobočními věžemi zbytky a úlomky gothické. Jsoutě to snad zbytky gothického portálu, který byl dříve mezi postranními věžemi a jenž před stavbou věže r. 1589. byl stržen. Jen vkusné sošky Spasitelovy bylo ušetřeno a byla do jižní zdi pod střechu umístněna. Viz období IV. obr. 8.[red 1]
- ↑ Viz období VII. popis ohně r. 1803.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ V poznámce se odkazuje na přílohu obr. 8, kde se však ve skutečnosti nachází náhrobní kámen arcijáhna Bedřicha. Soška Krista Spasitele se nachází na obr. 7.
