Jak z vypravování našeho vysvítá nebylo úplných sto let na velechrámě Olomouckém nic podstatného měněno a budováno. A tudiž není divu, že r. 1504. velechrám Olomoucký byl již dosti sešlý a opravy potřeboval. I vydal biskup Stanislav Turzo (od r. 1497.—1540.) dne 26. května zmíněného roku na diœcesány své list, v němžto uděluje těm, kdož na udržení stavby, zvonů a klenotů dómských něčím přispějí, 40 dní odpustků.[1] Tentýž biskup jal se kolem r. 1515. stavěti nový chór. Neboť dne 16. listopadu r. 1515. povoluje český a uherský král Vladislav biskupovi Olomouckému Stanislavovi, že oněch peněz, které v milostivém létě v Olomouci se sešly,[2] může se sice použiti na založení nového chóru při velechrámě Olomouckém, avšak na nic jiného[3] A listem svým z r. 1516. (Budae feria V. post Dominicam Oculi) rozhoduje tentýž král Vladislav, že oněch 400 kop českých grošů, které Olomouckému proboštovi Augustinu Käsebrodovi[4] za prokázané
- ↑ Kap. arch. A. V. a 24.: „ut ecclesia Olomucensis ... in suis edificiis et structuris decoretur et manuteneatur et campanis aliisque ornamentis ecclesiasticis pro divino cultu necessariis, quae in dies maximis expensis et impensis indigent etc.“ Pergament, písmo i okrouhlá pečeť biskupa Stanislava I. jsou velmi zachovalé.
- ↑ Zmíněné milostivé léto bylo vypsáno od pápeže Lva X., jenž r. 1513. panování své započal a dle starého zvyku rok nato milostivé léto prohlásil.
- ↑ Kap. arch. A. V. c. 20. 2. Listina jest česká.
- ↑ Zemřel r. 1513.
novo dláždil a v prostředku krypta se stavěla, byl biskup Protasius vykopán. Našly se při něm zbytky šatu Františkánského, v němžto se jako příznivec Františkánského řádu dal asi pochovati. Richter Series, 169—170. Při letoším rozebírání oltáře sv. Václava v lodi přišlo se na to, že přední čásť oltáře z červeného mramoru jest vlastně bývalý náhrobní kámen. Neboť na straně vnitřní jest viděti klečicí postavu biskupa s rukama sepjatýma, jenž oblečen jest v háv Františkánskému podobný. Skvostný gothický baldachýn pochází asi z 15. století. Zdá se nám, že krásného kamene z hrobu biskupa Protasia použilo se za antipedium k oltáři sv. Václava, jenž tehdy jako též i jiné oltáře se opravoval. Po pravé straně jmenovaného oltáře přišli dělníci, tam kde nyní stojí kazatelna, mezi jinými zbytky též na svinutou tkaninu, s nížto sobě nevěděly rady. Když pisatel tkaninu tuto vzal do rukou, shledal, že jest to zbytek šatu druhdy hnědého — Františkánského. Biskup Protasius byl tedy r. 1709 pochován po pravé straně býválého oltáře sv. Václava v lodi chrámové, kde nyní stojí kazatelna a tam, jelikož všechny památky byly opět na tože místo zakopány, až dosud s jinými biskupy odpočívá.
