bojích, kdy moravská markrabata a bratří Jodok a Prokop navzájem se potýkali a jichžto i biskupovi Janovi IX. súčastniti se bylo a sice následkem smlouvy z r. 1380. na straně Jodokově,[1] sklesl blahobyt bohatého biskupství Olomouckéko tak, že většina
biskupských statků byla zastavená a při tom všem biskup s tíží vojsko svoje stačil vydržovati a svého markraběte výdatně podporovati. V této své nesnázi, když mimo hrad Mírov a Kroměřížské mýto již téměř ničeho neměl, co by zastavil, připadl biskup Jan na myšlénku, pomoci sobě zatím oněmi penězi, jež v jeho biskupském chrámě sobě různí lidé v oněch nebezpečných dobách byli uschovali. I dorozuměl se o tom se svým zástupcem v duchovních věcech a kanovníkem Olomouckým Smilem z Vičkova v ten rozum, že po válce ony peníze, jež z velechrámu nyní sobě vypůjčí, opětně nahradí. A teprv nyní, tedy když pojal svědka ku svému jednání, vydal se v podvečer dne 26. čercence r. 1399. osobně na dóm, aby snad svou přítomností zabránil nepoctivost a podloudnictví, jež u takových příležitostech obyčejně bývá a vybral zde peníze, které sobě 160 různých osob na dómě bylo uložilo. Vzatých tehdy peněz bylo množství nemalé, když dle vlastního výroku biskupa Jana dómský vikář Jakub Budvic sám tam měl 150 hřiven uložených. Ale sluší zde ohled míti na nouzi tehdejší doby a na úmysl biskupa, jenž nepřišel, aby okrádal a loupil, nýbrž aby sobě vypůjčil tam, kde peníze ladem ležely a jež on svým časem poctivě hodlal oplatiti. Jmenovanému vikářovi alespoň biskup Jan r. 1401. slíbil, že až do sv. Jiří jemu oněch 150 hřiven splatí, a kdyby se to nestalo, že může vikář biskupskou ves Náměšť tak dlouho užívati, až ony peníze bude míti nahrazené. A tak se biskup asi ku všem choval, jejichžto penězi sobě v chrámě Olomouckém pomohl.
Dle toho nezasluhuje biskup Jan Mráz toho, že byl po 400 let jako svatokrádežník rozkřičován. Co učinil zlého, nedá se sice nijak schváliti, ovšem ale naléhavou potřebou času omluviti. Neboť, jak Volný dovozuje,
1. našel biskup Jan při nastolení svém největší a nejvýnosnější biskupské statky v cizích rukou.
2. Dlouhou válku bylo jemu zároveň s Jodokem proti markrabí Prokopovi vésti, ačkoli příjmy biskupské byly velmi ztenčené. A při tom přece veliké statky: Vyškov, Modřice a Huk-
- ↑ Cod. dipl. Mor. XI 170.
