Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/72

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
60


z uloženého jim zadostučinění milosrdně odpouštíme, což má odtud alespoň po šest let trvati.“[1]

A když velechrám Olomoucký ještě byl na stavbě porouchaný, ano ani obyčejných potřeb na bohoslužbu v oněch válečných časech[2] jemu se nedostávalo, vydal Olomoucký biskup Mikuláš dne 30. září r. 1392. list, v němžto všechny správce chrámů napomíná, aby lid k příspěvkům na velechrám vyzývali a uděluje těm, kdož po hodné sv. zpovědi na velechrám něčím přispějí, 40 dní odpustků.[3]

K r. 1399. uvádí Olomoucký probošt, Augustin Käsebrod, událosť pro velechrám Olomoucký velmi neblahou a, poněvadž tuto událosť vlastní biskup zavinil, velmi podivnou. Chceme o tom slyšeti uvedeného zpravodaje samého, jenž o biskupovi Olomouckém, Janu IX. (příjmím Mráz) dí, že „nebyl biskupem, nýbrž svatokrádežníkem, zlodějem a lupičem“ ... „Anžto se stavěl, jako by chtěl uctiti ostatky svatých, žádal jednoho večera, aby byl do posvátné budovy mateřského chrámu[4] vpuštěn a, jsa hejnem nohsledů obklopen a Smilem z Vičkova, kanovníkem a svým zástupcem ve věcech duchovních veden, věci kostelní pobral, skříně, které pro jistotu a spolehlivé opatrování byly v posvátné budově umístěny, vypáčil a veliké množstvi zlata a stříbra odtud nespravedlivě a nepoctivě vybral. Zemřel kletbou církevní stížený a byl v měchu z volské kůže v biskupském svém domě pochován. Avšak, obdržev po smrti rozhřešení, byl z hrobu vyňat a před oním místem, kde svatokrádež byl spáchal, ve chrámě pohřben.[5]

Již dle toho, jak nevážně a opovržlivě se zmíněný probošt o předchůdci svého biskupa vyjadřuje, lze nám souditi, že poněkud přehání. Celá věc má se dle Dra Řehoře Volného, jenž o domněle násilném vloupání se biskupa Jana Mráze do velechrámu Olomouckého důkladné výzkumy učinil,[6] asi takto. V oněch dlouholetých


  1. Cod. dipl. Mor. XI. 475. Kap. arch. A. II. d. 4. 1.
  2. Viz o tom výše uvedené důkladně pojednání od Dra. Řehoře Volného str. 180—198.
  3. Kap. arch. A. II. d. 12. Na okruhlé pečeti jest obpis: „Nicolaus episcopus Olomucensis“ téměř nynější latinkou. Uprostřed pečeti jest pod negothickým baldachýnem sv. Václav se štítem a praporem.
  4. Biskupský čili kathedrální chrám, jenž nade všecky ostatní chrámy v dioecesi svou důstojností vyniká, porovnáva se zde s matkou.
  5. Richter, Seriers, str. 131 a 132.
  6. Jeho úvahy o tom jsou uveřejněny v „Archiv für Kunde österreichischer Geschichtsquellen,“ ročník 1852 str. 198.—207.