.jpg)
OBDOBÍ V.
Od r. 1380.—1616. t. j. až do stavby velikého presbyteria
ve slohu renaissančním.
Zdá se nám, jako by ve středověku na velechrámě Olomouckém zvláštní byl vládl osud. Neboť sotva že chrám Zdikův, biskupem Engelbertem byl na vrchol krásy postaven, byl navštíven ohněm. Totéž opakovalo se na chrámě našem i tehdy, když biskupem Rupertem byl opraven. A něco podobného stalo se též s chrámem Brunonovým, když byl biskupem Janem VIII. rozšířen a dokonán. Byltě opětně požárem poškozen.
Příčinu tohoto požáru sluší hledati v nepřátelství markrabí moravského, Jodoka, s Olomouckou kapitulou a se zdejším biskupem, Janem z Neumarku.
Spor s kapitulou vznikl asi tím, že tato se vzpírala platiti „bernou“ vůbec, aneb že nechtěla platiti bernou tak velikou, jak to markrabí Jodok žádal. Když kapitula v odporu svém setrvala, zabavil markrabí několik kapitulních statků a upíranou daň takto sobě nahradil. A když kanovníci proti tomuto zabavení protestovali, vypověděl je pomocí městské rady z Olomouce a z celé Moravy a hrozil trestem smrti těm, kdož by děkana aneb některého kanovníka do domu přijali aneb jim pomáhali. Vypovězení kanovníci podali o věci té stížnosť do Říma. Totéž učinil i markrabí Jodok. Papež Urban VI., nevěda, kdo vlastně víry zasluhuje, přikázal 15. října 1379. biskupovi Litomyšlskému Albertovi ze Šternberka, aby celou věc vyšetřil, a jest-li markrabí Jodok, aneb jiní kapitule ublížili, je do církevní kletby dal a v ní je (vyjímajíc nebezpečenství
