Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/57

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
45


dní; arcibiskup Mohučský rok a 40 dní; biskupové Vratislavský, Pasovský a Pražský po 40 dnech, biskup Olomoucký rok a 40 dní odpustků a Olomoucká kapitule přijala každého dobrodince velechrámu do svých modliteb a do bratrství.[1] A když Otto, biskup Mindenský prodléval na podzim roku 1267. v Kroměříži návštěvou u biskupa Brunona a od něho byl uslyšel, kterak Olomoucký chrám ohněm úplně jest spustošen, vydal ještě z Kroměříže dne 18. října list na své diœcesány, vyzývaje je k laskavé podpoře a dárcům 40 dní odpustků slibuje.[2]

Tím spůsobem sešlo se brzy tolik peněz, že stavby Olomouckého velechrámu bylo se lze ujati. Nastávala však otázka, v jakém slohu zmíněný chrám zbudovati? Neboť, jak podotknuto byly nejen střecha a okresy zničené, nýbrž i zdi chrámové značně porouchané. Pouze věže, jež z tvrdého kamene vystaveny jsouce, vysoko nad romanskou basiliku se vypínaly a s lodí spaženy nebyly, zůstaly v podstatě bez pohromy. Avšak apsis a chrámová loď potřebovaly opravy dokonalé.

Dle doposud zbylých a kolem gothických oken v lodi pravidelně a vodorovně kladených kamenů,[3] jakož i dle toho, že po r. 1265. loď chrámová podstatné škody nikdy neutrpěla a tudíž nebylo potřebí ji přestavovati, pojal biskup Bruno myšlénku, že pohořelý velechrám Olomoucký vystaví sice v tomže rozměru, jako byl dříve, avšak ve slohu tehdy novém a zvláště v otčině[4] Bruno-


  1. Cod. dipl. Mor. III. 398. a 399. Jaké ono bratrství Olomouckých kanovníků bylo, nemohli jsme posud vypátrati. Ale to jsme nalezli, že dómští vikáři v Olomouci měli od starodávna bratrství, které mělo za účel, modliti se v suché dny za své dobrodince hodinky za zemřelé a obětovati mši svatou. Do tohoto bratrství mohli nejen Olomoučtí dómští vikáři, nýbrž i tamější kanovníci a altaristé a ostatní údové velechrámu Olomouckého a též nejen duchovní nýbrž i světské osoby obojího pohlaví přijatu býti a jistých odpustků dosáhnouti. R. 1514. potvrdil papežský vyslanec pro střední Evropu kardinál Tomáš, stanovy tohoto bratrství. Listina jest v Olomouckém kap. archivu a. V. c. II.
  2. Cod. dipl. Mor. III. 399. a 400.
  3. To jsme spozorovali po odražení omítky. Nyní jsou zdi opětně uvnitř i zevnitř omítány. Pravidelné v krychlé přitesávané kamení, z nichž zdi v lodi pozůstávají, jsou mnohem menší, než vnitřní a zevnitřní pruhy na omítce ukazují.
  4. Biskup Bruno pocházel z Holštýna. Jeho životopis viz v Richterově Series ep. Ol. str. 66.—86.