Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/58

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
46


nově, v Němcích, velmi zamilovaném, ve slohu gothickém. Ku stavbě činěny veliké přípravy a to tím více, jelikož král Přemysl Otakar II. hodlal kathedralní (biskupský) chrám Olomoucký povýšiti na chrám metropolitní (arcibiskupský) a o věci té s papežem Klimentem IV. r. 1267. vyjednával. Chtěl totiž jmenovaný král české království z vlivu německého úplně vymaniti a v území svém arcibiskupství zaříditi a sice na Moravě, kde již dříve (za časů sv. Methoda) arcibiskupství bývalo. Biskupství Pražské mělo nápotom řízeno býti z Moravy (z Olomouce) a nikolvěk z Mohuči. Papež Kliment IV. této žádosti Přemyslově sice nevyhověl, jelikož by prý tím byl arcibiskup Mohučský o staré právo své oloupen,[1] avšak biskup Bruno dal sobě na stavbě svého velechrámu přece velmi záležeti. Nový kathedralní chrám měl býti jak rozsáhlé diœcese Olomoucké, tak i mocného a bohatého biskupa Brunona důstojný.

0d r. 1266. podobalo se místo kolem dómu Olomouckého pravému staveništi. Pracovalo se nejen o chrámu, nýbrž i vůkol chrámu. Neboť když r. 1267. Olomoucký kapitulní děkan, jmenem Bartoloměj, za věrné služby králi Přemyslovi prokázané od tohoto byl v odměnu obdržel prostor mezi kaplí sv. Maří Magdaleny a domem šlechtice Benedy z Dubicka, aby tam pro sebe a pro své nástupce v děkanské hodnosti obydlí zbudoval,[2] uchopil se zmíněný děkan milerád této příležitosti a vystavěl při dómě tak zvané děkanství a sice na tomže místě a v tomže rozměru jak dnešní kapitulní děkanství se rozkládá[3]. Tentýž děkan Bartoloměj


  1. Dudík, Děj. Mor. VI. 23. a 24. Již kníže Břetislav I. měl r. 1039. úmysl, zříditi v zemích svých arcibiskupství. Podobný úmysl měl roku 1204. též král Přemysl Otakar I. (Viz Dudíkovy Dějiny Mor. II. str. 129. a 130.; V. str. 29.) Dávné toto přání panovníků českých bylo uskutečněno teprve r. 1344., kdy bylo v Praze zřízeno arcibiskupství, jemužto všechny země koruny české byly podřízeny a z vlivu Mohučského vymaněny.
  2. Cod. dipl. Mor. III. 391. a 392.
  3. Z uvedené listiny vysvítá: 1) že nynějsí kaple sv. Barbory (viz obr. 17. a 18.) tak neprávem sluje, jelikož druhdy slula kaplí sv. Maří Magdaleny; 2) že dům šlechtice Benedy z Dubicka stál tam, kde nyní jest kapitulní residence čís. 1.; 3) že mezi domem Benedy z Dubicka a kapitulním děkanstvím byla brána (nyní cikánská). Roku 1296. bylo kapitulní děkanství smlouvou vykázáno za příbytek moravskému komoří, Albertovi ze Sternberka, až do jeho smrti. V jeho příbytku byl r. 1306. král Václav III. zavražděn. R. 1432. nařídil biskup Kuněk za souhlasu kapituly, aby každý Olomoucký kapitulní děkan bydlel pouze v domě na hradě Olomouckém