Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/40

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
28


přenesti? Ani toto není pravdě podobné. Neboť biskupové němečtí nosili ve XII. století dvojdílné mitry, a ne koruny, které viděti lze pouze u biskupů v zemích slovanských na př. na Moravě, kde biskupská koruna místo mitry ještě koncem XIII. století se užívala.[1]

Pravdě nejbližší náhled jest tudíž asi ten, že zmíněný obraz představuje svatořečení knížete Václava. Tomu nasvědčuje předně biskup, jenž ruku svou klade na knihu (evangelium,) jako by chtěl ukázati, že evangelium jest naše největší štěstí a nejjistější cesta do nebe; blahopřejná tvář biskupa korunou a žezlem krášleného; vítězoslavná postava sv. Václava a konečně věnec, jejž anděl ochotně s nebe přináší. Pouze nastává otázka, kdo asi onino dva záhadní biskupové jsou? Biskupové Pražský a Olomoucký to dle výše podoknutých důvodů nejsou. Ani biskup Pražský s arcibiskupem Mohučským to není, jelikož arcibiskupové Mohučští nenosili ani mezi lety 973.—1063. žádných korun. Rovně to nemůže býti biskup Pražský s některým biskupem, jenž, jako na př. nynější světící biskupové, by byl Pražskému biskupovi pomáhal Moravu spravovati. Neboť o takových výpomocných biskupech na Moravě dějiny mezi lety 983.—1063. ničeho nevědí. Ba naopak, vypravují dějiny, že r. 983. byla Morava s Pražským biskupstvím spojena,[2] tak že od tohoto roku byli Pražští biskupové (sv. Vojtěch 983.—997.; Bohdan 998.—1017.; Eckhart 1017.—1023.; Izo 1023.—1030.; Šebíř 1030.—1063.) zároveň biskupy moravskými a v této zemi všechny biskupské výkony zastávali.[3] Pouze r. 976. objevuje se na shromáždění biskupském v Mohuči mimo Pražského biskupa Dětmara (panoval od r. 973.—982.) též biskup z Moravy, jemuž Kosmas dává jméno Vracen.[4] Avšak ať žádného nenapadá, že snad tito


  1. Na kapitulním děkanství viděti jest pod sloupořádím zazděný náhrobní kámen, jenž za kapitulního děkana blahé paměti, Roberta hraběte Lichnovského, v Hrubčicích byl nalezen a na nynější místo zasazen. Uprostřed náhrobního kamene jest církevní hodnostář v oděvu biskupském s knihou v ruce, s korunou na hlavě a kolem něho na pokraji kamene latinský, cyrillkou psaný nápis, z něhož vysvítá, že jest to náhrobní kámen Olomouckého arcijáhna Bedřicha, jenž za biskupa Dětřicha z Jindřichova Hradce mezi lety 1282.—1287. v listinách se připomíná. (Viz obraz 7.[red 1])
  2. Spojení spůsobil biskup Pražský, sv. Vojtěch, při svém svěcení na biskupa ve Veroně dne 29. června 983. Dudík, Děj. Mor., II. 37.
  3. Tak na př. vysvětil biskup Šebíř r. 1048. klášter Rajhradský. Viz Dudíkovy Děj, Mor., II. 165.
  4. František Xaver Richter, Series episcorum Olomucensium, str. 9.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. V poznámce se odkazuje na přílohu obr. 7, kde se však ve skutečnosti nachází soška Krista Spasitele. Náhrobní kámen arcijáhna Bedřicha se nachází na obr. 8.