Přeskočit na obsah

Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/41

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
29


dva biskupové jsou na našem obraze znázorněni, jelikož moravský biskup Vracen nebyl Pražskému biskupovi poddán, nebyl jeho výpomocný (světící) biskup pro Moravu, sice by se nám bylo o tomto v X. století prazvláštním zřízení buďto v zakládací listině biskupství Pražského, aneb v arcibiskupském archivu Mohučském, něco dochovalo. A to, že „moravský biskup“ se bez všeliké poznámky uvádí zároveň s biskupem Vormským, Špýrským a Pražským,[1] dokazuje, že měl tutéž s nimi hodnosť, že byl totiž samostatným „biskupem moravským.“ Ale jak se dostal biskup Vracen na Moravu? Od koho byl ustanoven?

Zdá se nám, že moravský biskup Vracen byl od nástupcův oněch čtyř řecko-slovanských biskupův ustanoven, kteří r. 899. z Říma pro říši Mojmírovu vysvěceni byli. A když po smrti MojmíraII. nebylo nikoho, kdo by se řecko-slovanských biskupů v bývalé velkomoravské říši ujímal,[2] stalo se, že tito již v druhých aneb třetích nástupcích vyhynuli. Vracen byl asi poslední řeckoslovanský biskup, jenž Moravu od předchůdců svých v biskupském úřadě řádně převzal a od nikoho nemohl býti donucen, aby se práva svého na Moravu zřekl.[3] Do Mohuče odebral se tento biskup nejspíše proto, aby arcibiskupa požádal, ať jemu dá biskupy, aby v jejich přítomnosti nástupce pro Moravu jemu bylo lze vysvětiti a moravská diœcese neosiřela. Ale nebyl vyslyšen a zemřel, aniž by byl mohl nástupce dle přání svého zanechati. Neboť r. 983. spojil sv. Vojtěch, biskup Pražský, při svěcení svém ve Veroně Moravu s diœcesí Pražskou a vykonával na Moravě všechna biskupská práva.[4] A jelikož pracovník též zasluhuje svou odměnu, připadly nyní ony důchody, jež dříve moravští biskupové užívali, jemu a jeho nástupcům. Zvláště se připomíná, že sv. Vojtěch zaujal statky Sekyř Kostel s hradem Podivínem a vsí Slivnicí,[5] kteréžto


  1. Cod. dipl. Mor., I. 97.
  2. Knížata česká to sice po nějaký čas činila, bylo jim však nátlaku z Říma a Němec činěnému ustoupiti a latinské biskupství v Praze dovoliti. Dudík, Děj. Mor., II. 9., 12., 20.— 22.
  3. Na př. od knížete Boleslava II., aneb od biskupa Pražského, aneb od arcibiskupa Mohučského. Vracen nepodléhal žádnému metropolitovi, nýbrž, jako sv. Methoděj a onino čtyři z Říma roku 899. vysvěcení biskupové, jedině římské stolici.
  4. Srovnej činnosť sv. Vojtěcha v Krakově a jeho křesť sv. Štěpána v Ostřihomi, kterážto města druhdy patřila k moravské dioecesi. Dudík, Děj. Mor., II. 38., 39.; 26. a 28.
  5. Dudík, Děj. Mor.. II. 38.