velkoknížeti Soběslavovi) udělil velkokníže Soběslav knížectví Olomoucké Václavovi, synovi velkoknížete Svatopluka, jenž u Hlohova r. 1109. úkladně byl zavražďen. Kníže Václav panoval v Olomouci od r. 1126.—1230.[1]
Všechna jmenovaná knížata obývala Olomoucký hrad při nynějším dómě,[2] jenž nebyl sice velmi rozsáhlý, avšak vkusný a nádherně zařízený. Pokud z dosud vykopaných zdí a z pozůstalých překrásných oken souditi lze, byla větší čásť hradu tam, kde jest nyní křížová chodba, tedy mezi nynějším vlastním velechrámem a kaplí sv. Anny, která teprve začátkem XIV. století se zbudovala. (Viz obr. 18.)
Jedna čásť hradu hleděla na západ, druhá na sever. Zdi těchto dvou částí úplně se zachovaly. Zbudovány jsou vesměs z kamene skalního, rovně přitesávaného. V těchto zdích spatřiti lze v různých vzdálenostech překrásná okna, jež druhdy na venek obrácená byla a knížecí komnaty osvětlovala. Knížecí komnaty byly na nynější křížové chodbě a na dvorku křížovou chodbou uzavřeném. Dle rozdělení oken a dle zbylých základních a příčních zdí byly v naznačeném prostranství tři veliké a nádherné komnaty. První komnata počínala na straně západní těsně vedle nynější gothické věže u kaple sv. Anny. Tato komnata byla 12 metrů dlouhá a rovně tak široká a měla na straně západní tři romanská okna. Každé z těchto oken jest sličným sloupkem rozděleno na dvě prostory a každá z těchto jest dvojnásobným listovým obloukem uzavřená. (Viz obraz 2.) Druhá komnata měla na západní straně podobně okno, jako komnata první, jelikož rozměr jest tentýž; avšak na straně severní měla dvě sice též dvojdílná, avšak pouze jediným listovým obloukem do půlkruhu uzavřená okna. (Viz obraz 3.) Tato komnata byla 12 metrů dlouhá a 9 metrů široká. Třetí komnata byla největší a nejkrásnější. Z této komnaty udržela se tři veliká
- ↑ Kníže Václav pomáhal uherskému králi Štěpánovi II. na jeho výpravě proti císaři Byzantskému a uškodil při tom zdraví svému tak, že od listopadu r. 1129. na loži jemu bylo trpěti, až dne 1. března 1130. zemřel. Dudík, Děj. Mor., III. 27. a 28.
- ↑ Též u nynějšího chrámu sv. Michala v Olomouci na tak zvaném „hradě“ byl knížecí (zeměpanský) hrad a při něm byla kaple sv. Michala archanděla, která před r. 1230. Dominikánům ponechána byla. Codex dipl. Mor., II. 219.
