Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/18

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
6


„montí“ čili mísí, vaří, t. j. sládka. Dle toho povstal místní název Olomouc takto: Muž, jmenem Olomont (Olomut), založil zde hrad, jenž dle zakladatele svého nazván byl hrad Olomont-ův čili dle staršího tvaru přisvojovacích přídavných jmen hrad Olomonť, z čehož časem povstalo Olomonc = Olomouc = Olomúc, podobně jako z osobního jména Cetorad (jež se skládá z podstatného jména „ceta“, t. j. ozdoba, a z časoslova „raditi“, t. j. činiti — shotovovati) utvořeno jest místní jméno Cetoraz místo Cetoraď. Souhláska „c“ při místním jmeně „Olomouc“ jest měkká, a místní jméno Olomouc, jelikož k němu nutno si přimysliti podstatné jméno hrad, jest rodu mužského a skloňuje se dle vzoru „meč“ takto: Olomouc, Olomouce, Olomouci, Olomouc, Olomouci, Olomouci, Olomoucem.

A že hrad Olomoucký i povahou svou jest staroslovanský, dokazuje to, že v dnešním Olomouci dosud udržel se rozdíl mezi hradem a předhradím. (Viz obraz 1.) Dnešní vlastní město Olomoucké slulo dříve (až do XIII. století) pouze předměstí, jelikož mimo hradeb vlastního města leželo. Vlastní staré a prvotní město Olomoucké bylo na dnešním tak zvaném předhradí. Toto předhradí bylo místo před hradem čili příbytkem županovým, na kterémžto místě bývaly větší schůze lidu. V čas pokoje odbývaly se tam trhy, při nichž čeledi své zboží vyměňovaly a potřebné věci kupovaly. Později přicházely na tyto župní trhy i čeledi z žup jiných ano i cizincové. A proto byly slovanské župní hrady (které vždy pozůstávaly z hradu a předhradí) od cizinců nazývány „města“, ačkoli v rozumu německém, italském a t. d. městy nebyly, kterážto vždycky bývala obydlená a výstavná. Slovanské župní hrady (předhradí) nebyly obývány soukromníky jako na př. města v Německu a Italii a t. d.; nýbrž umění a řemeslo provádělo se u Slovanů v jejích čeledích. Na župní hrad se s výrobky řemeslnickými a uměleckými jezdilo pouze na výměnu a na prodej a s přivolením pohlavara a župana, jezdilo se s nimi na trh i do ciziny. Teprv později, když obchod více byl vzkvetl, jistotně ale v VIII. a IX. století bylo dovoleno, aby umělci a řemeslníci v předhradích se usazovali, čímž slovanské župní hrady nabyly rázu nového, městského. Avšak lid vždycky ještě činil rozdíl mezi hradem a předhradím, kdežto Němci župní hrady již ode dávna nazývali „městy“.[1]

Předhradí čili staré město Olomoucké počínalo již ode dávna od bývalé hradní brány (Burgthor) a šlo kolem nynější Kanovnické ulice


  1. Města s německým zařízením a německými jmeny počala v Čechách a na Moravě teprve koncem 12. a počátkem 13. století.