Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/17

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
5


od starostů zvolený pohlavár celé župy nazýval se jakožto správce župy, župan, jakožto představený bohoslužby, kněz, jakožto náčelník bojovníků z celé župy se sestavivších, vojvoda, a jakožto správce a nejvyšší dozorce a časem jakožto majitel mnoha polností, lech.[1] Na župní hrad scházeli se starostové jakožto zástupcové jednotlivých čeledí k županovi ku poradám čili sněmům, tam se ubíral lid k náboženským výkonům, jež obstárával župan, tam se dály sňatky, tam se odbývaly vzájemné trhy, tam se též ubíraly jednotlivé čeledi v čas nebezpečí, obilí, dobytek a své vzácnosti sebou nesouce. Ovšem, že dům županův a jeho dvůr k pojetí většího množství lidu nestačil a též byl župan osobností takovou, kterou slušilo šetřiti a zbytečně jí neobtěžovati. Proto byly na každém staroslovanském hradě dvě místnosti úkolem svým od sebe zcela rozdílné a též i hradbami a branou oddělené. Větší místnosť byla určena pro odbývání trhu a pro schůze lidu v čas nějaké slavnosti aneb v čas války. Tato čásť nazývala se město čili předhradí. Pro župana a jeho domácnosť byla určena zvláštní místnosť menší, polohou svou nejpevnější a zvláštními ještě hradbami, příkopem a náspem od předhradí oddělená. Tato místnosť slula hrad, t. j. vlastní hrad a pojímala v sobě příbytek županův a jeho služebnictva, stáje, dvůr a snad i zbrojírnu.

A tak tomu bylo i na hradě Olomouckém, jenž i jmenem i povahou svou jest staroslovanský. Neboť jméno Olomouc pochází od osobního jména Olomut[2] a toto jest složeno ze staroslovanského podstatného jména „oli“, = německému „alu“, jež znamená pivo, a z časoslova „montiti“, jež znamená tolik jako mísiti, tak že osobní jméno Olomout čili Olomut znamená muže, jenž „oli“, t. j. pivo


  1. Polské slovo „lěcha“ znamená záhon; „lech“ = majitel záhonů, polností. Srovnej naše „země“ a „zeman“, kterýžto název jest však mladší, nežli název lech.
  2. Toto jméno se vyskytuje v „Codex diplomuticus Moraviae“, I. svazek, str. 192. Na téže straně jest město Olomouc psáno „Olomuz“. Naše město ve zmíněném Codexu jest psáno ještě takto: „Olomuch“, II., 3.; Olomucz, str. 82.; Olomunz, III., 360. a na nesčíslných místech Olomuc. Kdyby místní jméno Olomouc znamenalo: „Olomovec“ (Olom-ovec = Steinbruch), vyskytl by se na některém místě v listinách tvar „Olomouez“, jak by dle nejnovějšího náhledu místní jméno Olomouc by psáti bylo. Avšak po tvaru „Olomouez“ marně jsme posud hledali, kdežto pro hořejší náhled náš máme mimo četných písemných a mluvnických dokladů i jazyk polský, jenž doposud vyslovuje město Olomouc „Olomonc“.